Hedy Lamarr

Vlastním jménem Hedwiga Eva Maria Keislerová měla od svého narození v roce 1913 okamžitě vždy všechno, na co ukázala svou dětskou ručkou. Zbožňovaná dcera bohatého ředitele vídeňské banky tak vyrostla, aniž by kdy musela řešit jakékoliv věci všedního a běžného života. Její volba budoucího povolání tak těžko mohla být skromnější – Hedwiga měla jasno, chtěla se stát slavnou divou, které budou muži padat k nohám.

Nastoupila tedy ke slavné berlínské divadelní společnosti, kde ji bylo jako první změněno příjmení, protože Keisler znělo příliš podobně jako židovský slangový název pro zadek. Z Hedwigy Keislerové se tak stala Hedwiga Lamarrová a k velké kariéře bylo slibně nakročeno. Ale úspěch, o jakém Hedwiga snila se stále nedostavoval, proto se pro jistotu provdala za bohatého rakouského zbrojařského magnáta Fritze Mandla, padesátiletého a navíc chorobně žárlivého, v porovnání s ní dědouška.

V roce 1932 ji ale český režisér Gustav Machatý osudově obsadil jako zcela neznámou herečku do svého snímku Extáze. Tento film by pravděpodobně dávno zapadal vysokou vrstvou prachu, nebýt několika klíčových scén, ve kterých se neznámá herečka objevila zcela nahá a navíc dokonce souložící. I když scény byly zabírány z velké dálky a na mnoha místech tak bylo možné rozeznat v pohybující se bílé skvrně nahé lidské tělo jen se značnou dávkou obrazotvornosti, bylo to zkrátka poprvé, co se něco takového objevilo na plátně určeném pro běžné diváky. Film způsobil mezinárodní poprask – papež film zavrhl, Adolf Hitler ho zakázal a v USA se Extáze mohla promítat až po dalších třech letech – nicméně  z neznámé Hedwigy se přes noc stala nejslavnější rakouská herečka.

Tento film měl ale také značně tragický dopad na hereččin soukromý život. Její chorobně žárlivý manžel, který ji už před tímto filmovým úspěchem nechával hlídat, ji nyní doslova uvěznil v domě, kde ji několik sloužících nesmělo ani v noci spustit z očí. Sám se potom zoufale snažil skoupit všechny existující kopie filmu, na kterých mohl každý vidět jeho ženu zcela nahou. Hedy ale nechtěla zemřít v manželově luxusním vězení a tak jedné noci nasypala prášky na spaní do čaje služebné, která ji měla celou noc hlídat. V časných ranních hodinách se potom převlékla do jejích šatů a s taškou plnou drahých šperků svému Fritzovi navždy zmizela.

O několik dní později zaklepala  neposlušná manželka na londýnské dveře šéfa amerických filmových studií MGM a ten ani na okamžik nezaváhal. Než spolu dopluli do Ameriky, měla Heda v kapse kontrakt na sedm let s počáteční týdenní gáží 500 dolarů. Herecká kariéra konečně nabyla  rozměrů  Hediných  snů.

Filmy, ve  kterých  hrála,  byly  spíše podprůměrné úrovně, ale diváci si takové žádali. Nechtěli vidět umění, chtěli vidět sexuální symbol Ameriky: Hedy Lamarr. Toto davové šílenství trvalo zhruba deset let a nad filmovou krásou slavné Hedy prý ronila slzy i matka budoucího amerického prezidenta Billa Clintona. Heda si ale o svém herectví nedělala iluze a klidně rozhlašovala, že pro herecký úspěch stačí pouze nehybně stát s dostatečně stupidním výrazem. Mnoho let se tak herečka koupala v luxusu provázena skandály, bohatými muži a novináři. Za svůj život uzavřela celkem šest manželství a porodila tři děti, o které se ale neměla čas starat. První ze svých dětí dokonce musela donosit v nejvyšším utajení a později sama sobě adoptovat, aby jejím těhotenstvím neutrpěla slibná kariéra. Ale psychicky poněkud labilní Heda zvyklá na své hvězdné manýry si se svým mateřstvím hlavu rozhodně nelámala. Své děti postupně odkládala do internátních škol a svého nejstaršího syna nakonec předala k další adopci a na jeho smutné dopisy nikdy neodpověděla.

V roce 1948 ale Hedina hvězda zazářila naposledy. Bylo jí už pětatřicet let, když se na filmovém plátně objevila v biblickém příběhu o Samsonovi a Dalidě. Film získal Oskara a stal se kasovním trhákem, ale slavná Hedy Lamarr již byla definitivně na odchodu. Filmové ateliéry se plnily mnohem mladšími, mnohem ctižádostivějšími a vynalézavějšími debutantkami, proti kterým byla Heda bezmocná. Stáhla se proto do ústraní, ale její jméno přesto dál vycházelo v novinách – ve spojení s nekonečnými skandály. V roce 1966 a v roce 1991 byla Hedy Lamarr přistižena při krádeži – údajně se mělo jednat o krádež ve floridské drogerii a o kosmetiku v hodnotě 25 dolarů. Herečka také vydala svou autobiografii a dedikovala ji svým dětem. Později ale popřela jakoukoliv účast na této knize a autory zažalovala. Další soudní tahanice probíhali postupně se všemi jejími manželi. Na těchto soudech však prodělala většinu svého majetku.

V roce 1997 Hedy Lamarr znovu a nečekaně šokovala celý svět, když jí byla v jejích čtyřiaosmdesáti letech v kalifornské Pasadě udělena výroční cena vynálezců. S padesátiletým zpožděním tak vědecký svět ocenil vynález, který vymyslela společně s hudebníkem Georgem Antheilem: systém proti rušení rádiových vln u řízených torpéd, který se dodnes využívá ve vojenském obranném systému, v telekomunikacích, zvláště pak v mobilní telefonní síti.

Sexsymbol Ameriky Hedy Lamarr přesto zemřela jako zcela opuštěná stará žena 19.ledna 2000 na Floridě. Vypráví se, že mnoho turistů i místních lidí ji potkávalo jako scvrklou stařenku, která všechny oslovovala otázkou: „Věřili by jste, že jsem byla filmovou hvězdou ? ………Je to skutečně pravda!“

Foto: hedylamarr.com