Hayley Atwell – Sympaticky komplikovaná kráska

Specializuje se na komplikované ženy. Její první velkou rolí byla manicko-depresivní dívka v televizní adaptaci románu Line of Beauty. Pak pokračovala u Woody Allena v dramatu Kassandřin sen, kde hrála přítelkyni, pro niž se Ewan McGregor dopustí vraždy. Objevila se i v adaptaci kontroverzní knihy Návrat na Brideshead, kde jako nekonvenční Julie pobláznila ve 20. letech hlavu hlavnímu hrdinovi. A u nás v kinech se konečně objevila jako nejlepší přítelkyně Vévodkyně, která jí svede manžela. S hubenou, porcelánově dokonalou Keirou Knightley tam kontrastovala nejen její hrdinka, ale i její krása typu krev a mlíko.

Za část z ní může děkovat svému otci, zčásti Indiánovi a zcela šamanovi s kmenovým jménem Hvězda se dotýká země. Od rodiny odešel, když byly jeho jedinému dítěti dva roky, ale v kontaktu s dcerou zůstal. „Táta určitě není každodenní člověk. Je celkem éterický, Vodnář, myslitel,“ popisuje ho Hayley. Co si někdo takový myslí o její kariéře? „Herectví mu připadá jako ta nejvíc spiritualistická věc, kterou někdo může vůbec dělat, protože si nasazuje masky a obývá rozmanité duchy. On dokáže všemu dodat duchovní rozměr. I svému vzkazu na záznamníku.“ Jeho dcera prý po něm zdědila soucit a měkké srdce.

Po své matce zase přebrala organizovanost a sebevědomí, ostatně její matka se živí jako motivační řečník. Hayley s ní vyrůstala v západním Londýně, kde se i v dubnu 1982 narodila. Ani druhý rodič není žádná konvenční osobnost. „Popsala bych ji jako hledačku pravdy. Vychovala mě jako svou nejlepší kamarádku. Vždycky byla otevřená a ochotná sdílet věci.“

Třetí důležitá osoba života Hayley Atwell se jmenuje Gabriel Bisset-Smith a je to spisovatel (který například spolupracoval i na seriálu Skins). „Potkali jsme se jako studenti dramatu a nesnášeli se. Připadal mi moc brutálně upřímný. Vystrašilo mě, jak dobře se cítí ve své kůži, vůbec se nesnařžil jako já, aby si získal přátele. Později se stal kotvou v mém životě, protože nebere tolik věcí tak vážně jako já,“ vyprávěla herečka o svém příteli loni na podzim.

Gabriel jí taky pomáhá, když má někdy pochybnosti o své práci. „Někdy se cítím zdanitelná. Často se ztratím ve svém vlastním světě. Před dvěma roky jsem prožívala docela těžké časy, protože jsem moc pracovala a byla jsem unavená. Všechny změny, i když byly pozitivní, mě přemohly. Je to divné, ale i když se dostane k nějakému úspěchu a váš život najednou vypadá skvěle, pořád se můžete cítíte hrozně,“ říká Hayley, která mohla studovat filozofii a teologii a není tedy divu, že o všem tak přemýšlí.  I o herectví. „Je to vyprávění příběhů o lidech, na které nemáme nutně čas nebo o nich nechceme vědět nebo se jich bojíme. Herectví je způsob, jak uvolnit strach z neznámého.“

Další fakta o Hayley Atwell:

Ve filmu teď dostala velkou roli v americkém blockbusteru Captain America. Dosud se jí víc dařilo v televizi. Za emancipovanou ženu z 12. století v minisérii Pilíře země si vysloužila nominaci na Zlatý globus.

V roce 2009 debutovala i na prknech londýnského West Endu, v divadelní hře Pohled z mostu. Za tu získala nominaci na prestižní cenu Laurence Oliviera.

Po každém rodiči má jedno občanství, tedy britské a americké.

I když je považovaná za krásku, ona sama se tak nevidí. „Vždycky jsem byla samotářka, nerd, trochu s nadvládou, s hustou ofinou. Taková jsem byla jako dítě a nemyslím, že někdy budu někdo jiný. Když vidím své dnešní fotky, nepřipadá mi, že to jsem já. Já ve škole byla Hayley Fatwell. Měla jsem ten syndrom jedináčka – milovala jsem svou nezávislost až tak, že jsem byla trochu společensky retardovaná.“