> Blogy > Blog - Petra >Fandím, na nic jiného mi nezbývá čas!
Fandím, na nic jiného mi nezbývá čas!
Jste skalní fanoušci čehokoliv? Zjistila jsem, že já nemám zřejmě ty správné buňky pro dostatečné nadšení nebo fanouškovství. Už jako puberťačce se mi vyhýbalo šílenství kolem idolů, ať už z hudební, nebo filmové branže. Namísto fotek načesaných zpěváků jsem měla nad postelí Madonnu a vyznávala jsem její styl líčení i oblékání.
Nikdy jsem se nezamilovala do herce nebo postavy, kterou hrál. Proto mě možná nepřestává fascinovat, jak se někdo takto může zamilovat. Podlehnout kouzlu něčeho absolutně smyšleného, něčeho, co nemá se skutečnou povahou herce pranic společného. Jak se může někdo zamilovat do představy? Nechápu fanynky, které postaví stany před domech svého idolu a bivakují tam v domnění, že vyleze ven, vytáhne je ze stanu a požádá je o ruku.
Nejsem vlastně dobrý fanda ani knížek. Ano, baví mě knížky, ale rozhodně nestojím frontu před knihkupectvím, abych jí měla v ruce hned druhý den po tom, co vyjde. Čím jsem úplně nepolíbená to je technika. Jasně, že používám běžné vymoženosti moderní doby, jako je internet, nebo mobilní telefon. Ten používám vlastně neustále. Jeho prostřednictvím kontroluji stav účtu i své dítko, když právě není se mnou. Zařizuji přes něj veškeré pracovní záležitosti, posílám i dostávám přání k narozeninám a svátkům, jsem v kontaktu s rodinou. Vzdor tomu všemu se však mobilní telefon nestal středem mého světa.
Když ho zapomenu doma, je to nepříjemné a obvykle mám pocit, že jej potřebuji víc než jindy. Nicméně se z toho nehroutím, ani se pro něj nevracím. Možná proto jsem nepochopila šílenství, které se vždycky strhne, když na trh přichází nový typ. Obdivuji, že lidé neváhají a stojí klidně šedesát hodin ve frontě za mrazu, deště i horkého slunečného počasí, jen aby patřili mezi omezený počet těch, kteří jej budou mít.
Usoudila jsem, že věru nejsem skalní fanda. Nepostávám u obchodu před otevírací dobou, i když na mě z letáku křičí lákavá nabídka. Zboží, o které mám zájem, prostě budou mít, nebo jej oželím a koupím jinde. Nehoním se do obchodních domů při výprodejích, nespím před fotbalovým stadionem či koncertní halou, abych dostala lístek na svou oblíbenou kapelu. Ani o půlnoci nestepuji před knihkupectvím, abych se stala první majitelkou nového výtisku Harryho Pottera.
Na druhou stranu chápu, že někdo o něco stojí opravdu tak moc, že je ochoten vzdát se kvůli tomu svého pohodlí, zapřít se a vytrvat, jen aby vysněnou věc získal. Jste také takoví? Stáli jste někdy dlouhatánskou frontu kvůli lístku na koncert, film či nový model čehokoliv? Co všechno jste ochotni jako fanoušek udělat?