Dula

Každá žena, která ve svém životě přivedla na svět dítě, vám potvrdí, že se jí okolnosti porodu navždy a nesmazatelně zapsaly do paměti. I po desítkách let vám tyto ženy okamžiky svých porodů popíší do nejmenších detailů, budou věrně citovat slova, kterými je někdo krutě a necitlivě peskoval, nebo slova, kterými jim někdo dodával odvahu a sílu.

Konec porodních asistentek v Čechách

V roce 1967 se komunističtí propagátoři státního zdravotnického aparátu rozhodli, že porodní asistentky již více nebudou potřeba. Šmahem ruky tak zrušili pozici, která pod původním názvem porodní bába, fungovala celá dlouhá staletí a vznikla prostě proto, že již od počátku lidské civilizace to byla vždy zase jen žena, kdo doprovázel, vedl a pomáhal rodičce v její „těžké hodince“. Ve chvíli znárodňování byla ale znárodněna i odpovědnost člověka za jeho zdraví s tím, že jediný, kdo smí nadále erudovaně rozhodovat o vašem zdraví či nemoci, je školený zdravotnický personál. Tak se z porodní asistentky, která asistovala rodičkám, stala ženská sestra, která již mohla asistovat pouze lékaři a ze zdravé rodičky se jednou provždy stala nemocná pacientka.

Dula se vrací

V současné době jsou porodní asistentky opět na scéně a to i přesto, že státní zdravotnictví se ze všech sil snaží o udržení porodnického monopolu. Porodní asistentky a nejrůznější neziskové organizace (např. Hnutí za aktivní mateřství) doslova bojují za znovuvzkříšení svobodné vůle ženy v otázce jejích rozhodovacích práv ohledně způsobu, jakým přivede na svět své dítě. Přes veškerou snahu stále dochází k tomu, že ženy, které si dovolí projevit svůj názor a vzepřou se autoritě zdravotnických institucí, jsou ještě ve 21. století až kriminalizovány. Rozhodující úlohu v tomto souboji tedy nakonec zřejmě budou muset sehrát samy maminky.

Pravomoci porodních asistentek jsou současnou legislativou vymezeny takto:

► Porodní asistentka může provázet maminku, která ji o to požádá, celým těhotenstvím, porodem i šestinedělím jako samostatný zdravotní specialista bez dalšího odborného dohledu nebo indikací lékaře v případě, že těhotenství je fyziologické = bez závažných komplikací.
► Porodní asistentka může vést porod ve zdravotnickém zařízení, nebo přímo doma u rodičky (vznik tzv. porodních domů, běžných v zahraničí, zatím nebyl v ČR schválen).
► V případě potřeby může porodní asistentka pomoci nastávající mamince i s vyřízením sociálně právních otázek.
► Všechny služby porodní asistentky í zdravotní pojišťovna pouze v případě, kdy je porodní asistentka zaměstnancem státního, nebo nestátního zdravotnického zařízení. Pokud porodní asistentka vykonává soukromou zdravotní praxi, žádná ze zdravotních pojišťoven její služby nehradí, s výjimkou návštěvní služby v těhotenství a šestinedělí.

Dula je žena, která maminku může provázet celým těhotenstvím, porodem a šestinedělím ne jako zdravotní specialista, ale jako její přátelská opora. Jejím cílem je navázání citlivého (až přátelského) vztahu s nastávající maminkou, případně i s dalšími členy její rodiny, do jejíhož chodu ale nezasahuje. Na základě oboustranné dohody potom pomáhá budoucí mamince zvládnout těhotenství, přípravu na porod i samotný porod.

Po narození děťátka dula mamince opět pomáhá se všemi mateřskými a ženskými problémy, v její pravomoci může být také eventuální pomoc s dalšími sourozenci apod. ve snaze co nejdříve ustálit a zharmonizovat nový chod rodiny po příchodu z porodnice domů.

Role duly u porodu se částečně podobá roli, kterou má u porodu otec dítěte – dodává odvahu, povzbuzuje, otírá pot, drží za ruku. Rozdíl spočívá v tom, že muž, který svou ženu doprovází k porodu, protože ji miluje, může být u porodu nejistý a vystresovaný obavami o svou ženu a dítě. Dula jako žena, která sama často děti již má, nabízí ženě čistě ženskou, empaticky přátelskou pomoc, jakou obvykle manžel není schopen poskytnout. Praxe tak ukazuje, že v případě, kdy je u porodu i dula, manžel lépe snáší a zvládá celou tuto, pro muže psychicky těžko uchopitelnou, situaci a porod se stává více klidným a „domáckým“ zážitkem i v případě, že se odehrává v nemocničním zařízení.

Služby duly si v České republice bohužel musí maminky hradit z vlastní kapsy (v průměru se jedná o 2 – 6 tisíc korun, podle rozsahu služeb, o které má maminka zájem). Za tuto „velkorysost“ vděčí české ženy opět ministerstvu zdravotnictví, které, když už s ohledem na zbytek Evropy nemůže fungování porodních asistentek a dul úplně zakázat, snaží se zabránit jejich prosazení alespoň pomocí zmatené legislativy, která díky své nevyjasněnosti staví porodní asistentky a duly na okraj zákona o porodnictví.

Pokud chcete sobě, miminku a konec konců celé rodině pomoci zvládnout příchod nového života na svět, certifikovanou porodní asistentku vám pomůže najít Česká asociace dul na  www.duly.cz