Dřevěná podlaha v každé místnosti. Kde dostane nejvíc zabrat?

DUB JE UNIVERZÁLNÍ

„Při výběru podlahy je třeba již dopředu přemýšlet nad tím, jakou barvu budou mít stěny, dveře, nábytek apod. Zkrátka, měli byste přemýšlet nad interiérem jako celkem,“ říká Lukáš Bucek, obchodní ředitel Parket Atelier s.r.o.

Nemáte-li jasnou představu o budoucí podobě interiéru, vsaďte na dub, který se považuje za nejuniverzálnější pro kombinaci s jakýmkoliv stylem. Samozřejmě především ve své přírodní barvě, která je neutrální, nebavíme se o kouřovém, běleném či jinak upravovaném dubu.

Dřeviny podle barvy:

• buk – světlý, ale časem výrazně ztmavne
• třešeň – červená
• jasan – nažloutlý
• ořech – tmavý, výrazně časem mění svoji barvu
• smrk – světlý
• borovice – světlá do žluta, výrazná kresba

„Dojem z podlahy vzniká kombinací toho, co vidí vaše oči, a toho, jak se cítí vaše nohy,“ přidává svůj pohled designérka Maria Kingsleyová, která je populární díky švédské televizní show „Bygglov“ („Stavební povolení“). „Pro konečný vzhled podlahy a pocit z ní je rozhodující výběr surového dřeva na podlahu a jeho ošetření. Suky, praskliny a barevné odchylky v dřevu dávají podlaze rustikální vzhled, zatímco čistá prkna s malým množstvím suků jí dodávají klidný a elegantní výraz. Tyto přírodní odchylky dřeva je možno umocnit mnoha různými typy povrchových úprav, např. broušením a škrabáním, které zdůrazní vlákna dřeva a dodají podlaze strukturu. Tento účinek ještě zesilují stopy po řezání a zkosené okraje prken.“

„Současným trendem jsou prosklené domy orientované na jižní stranu, tudíž vnitřní prostory jsou hodně prosvětlené. To nahrává k výběru světlé podlahy, které patří u nás k těm nejvíce prodávaným. Pomyslným „vítězem“ jsou dubová prkna ve své přírodní barvě, následují bělené odstíny,“ prozrazuje Lukáš Bucek z Parket Atelier s.r.o.

SVĚTLÁ PODLAHA PROJASŇUJE, TMAVÁ ZÚTULŇUJE

Lidé zpravidla vědí, zda chtějí světlou, tmavou nebo neutrální podlahu. Je však několik aspektů, které je třeba zvážit, zejména se na výběr podívat z dlouhodobé perspektivy, protože dřevěné podlahy mají dlouhou životnost.

„Obecným pravidlem je, že tmavá podlaha pohlcuje velkou část světla, ale vytváří teplou a útulnou atmosféru. Na druhou stranu podlaha ze světlého dřeva světlo odráží a dodává místnosti pocit prostornosti, zatímco neutrální podlaha vytváří klasické a přirozeně krásné prostředí pro další designové prvky v interiéru.“

Při rozhodování o dřevěném dekoru je tedy třeba kromě účelu místnosti zohlednit i její rozlohu, orientaci na světovou stranu a s tím související světelnost.

Tmavé dřeviny jatoba, merbau, ořech nejsou doporučovány do malých prostor orientovaných na sever, naopak jsou vhodné do velkých místností s dostatkem přírodního světla, s orientací na jih a s velkými prosklenými plochami.

„Vyberete-li si barevně či kresbou výraznou podlahu, zvolte pak raději dveře bez struktury dřeva a to samé platí pro výběr nábytku,“ vysvětluje Lukáš Bucek z Parket Atelier s.r.o.

JAK POKLÁDAT LAMELY

Pro celkový dojem je důležitá i velikost lamel, do malé místnosti o deseti metrech čtverečních je nesmysl dávat větší formáty lamel.

„Důležitý je také směr, ve kterém se lamely pokládají. Obecným pravidlem je pokládat podlahu podélně, směrem ke zdroji světla. Pro optické rozšíření úzkého prostoru však můžete zvážit i položení podlahy napříč,“ vysvětluje designérka Maria Kingsleyová.

DŘEVO PODLE PROVOZU

Dřevěná podlaha do obývacího pokoje, ložnice, pracovny či šatny je jasnou volbou. Podlaha v nich není nijak výrazně namáhaná, a proto neexistuje ve výběru omezení. Hodí se i do chodby či předsíně, ale kvůli ochraně je vhodné pořídit si ke vstupu čisticí zónu.

V kuchyni dřevo pokládat lze, ale jeho použití je třeba zvážit spíše z pohledu vody než kvůli nehodám při vaření. Dojde-li totiž k vytečení myčky nebo ledničky a voda působí v řádu hodin, dřevo se poškodí. V kontextu s vodou na konstrukci dřevěné podlahy až tak nezáleží, zda je to masiv nebo vícevrstvá krytina.

Pokud jde o vyšší riziko pádu předmětů, v kuchyni tedy hlavně nádobí, tak je samozřejmě lepší volit středně tvrdé až tvrdší dřeviny.

Lak podlahu vykryje a při vylití oleje či omáčky je bez problému setřete. Olejované podlahy lze bez problému lokálně opravovat.

DŘEVO V KOUPELNĚ? I TO JDE

Chceme-li možná rizika poškození krytiny v koupelně minimalizovat, volíme dřevěné podlahy, které jsou do vlhkých prostor určené. Nejčastěji se jedná o exotické dřeviny nebo tepelně upravované dřeviny.

Pokud chce mít zákazník celý byt či dům v jednom designu, s jedním typem krytiny, tak musí počítat, že v koupelně je nutné dodržovat hlavně řádné odvětrávání, tedy netvořit zde „saunové“ prostředí s vysokou vlhkostí a vysokými teplotami. Je-li tato podmínka dodržena, mohou i „běžné“ vrstvené dřevěné podlahy v koupelnách fungovat.

DĚTI A ZVÍŘÁTKA

Pro dětský pokoj je dřevěná podlaha ideální, protože je teplá a příjemná na dotek. Na druhou stranu malí uživatelé ji mohou dát pořádně zabrat.

„Je to o tvrdosti krytiny, nemá to nic do činění s povrchovou úpravou. Takže do dětského pokoje spíše volit dřevinu od střední tvrdosti výše, za takovou je konkrétně považován dub,“ doplňuje Milan Mrkáček.

Pes či kočka nemusejí být pro dřevo postrachem, ale vždy záleží na individuální povaze zvířátka. „Zvířatům ze začátku dřevěné podlahy kloužou, ale velmi rychle si zvyknou, a pokud to nejsou bláznivá zvířátka, která by na podlaze hrabala nebo dělala vylomeniny, tak dřevěné podlaze nevadí,“ potvrzuje Milan Mrkáček. „Pokud však pes na podlaze startuje, tak každou dřevěnou podlahu může poškrábat, stejně tak když se protahuje kočka. Ale běžnou chůzí dřevěnou podlahu nepoškodí.“

„Zmínil bych snad jen to, že bych volil světlé a neutrální tóny podlahy s kartáčovaným povrchem a povrchovou úpravou voskovým olejem. Takový povrch je velmi příjemný pro chůzi bosou nohou a navíc se velmi snadno uklízí, eventuálně opravuje v případě drobné nehody, o které není v domě s dětmi nikdy nouze,“ říká odborník z Parket Atelier s.r.o. .

JAK JE TO S TVRDOSTÍ?

Na Brinellově stupnici tvrdosti se u dubu udává koeficient 3,7 stupňů, buk je v podstatě stejný 3,8, u ořechu je udávána tvrdost 3,1–3,2. Jsou to průměrně hodnoty, protože dřevo není homogenní a v každé své části je naměřená hodnota jiná, proto se tvrdost vyhodnocuje jako průměrná hodnota z tisíce měření.

Tvrdost třesně není velká, je nižší než u dubu, u jasanu je mírně vyšší 4,1. Nejtvrdší jsou exotické dřeviny, jako je merbau či jatoba s průměrnou hodnotou 7.

Jako běžný uživatel nemáte šanci rozeznat, zda chodíte po měkkém či tvrdém dřevě, po dubu či po jatobě, pořád je to dřevo. Měkkost poznáte, když vám něco upadne a udělá důlek.

Více inspirace ve fotogalerii: