Děti mne odsoudily. Chci být na Štědrý večer sama.

Samozřejmě občas přiletěly mráčky, které jsme spolu odehnali a nikdy se k nim nevraceli. Narodily se nám tři děti a myslím, že jsme jim dali spoustu lásky a naučili je toleranci.

Minulé Vánoce jsem byla u dcery ještě plná smutku a nedokázala jsem ji vysvětlit, že bych raději zůstala se vzpomínkami sama. Abych neudělala zlou krev, tak jsem tam byla celý týden, který pro mne byl jako rok.

Připadala jsem si jako vetřelec a bylo vidět, že také zeť by raději prožíval svátky spíš o samotě. Když mně přemluvila i na Silvestra, nemohla jsem již dospat, abych co nejdříve byla doma. Přeci jen jsou mladí a myslím si, že by měli být se svými přáteli a ne u televize s uplakanou matkou.

Nějak jsme to vzájemně přežili a moc jsem všem poděkovala, ale také oznámila, že další svátky budu již sama a srdečně pozvala všechny děti ke mně.

Neurčila jsem jim termín, nechala jsem volbu jen na nich. Jenže rok uplynul jako voda a když mne dcera opět začala přikazovat, ať počítám se svátky u nich, v klidu jsem jí připomněla, že zůstanu doma.

článek

Nikdy jsem ji neviděla tak zlou, křičela na mě i před dětmi a začala mne vydírat, každý den mi volá, křičí a rozčiluje se, že musím být s nimi. Nechápu, oč jí jde peníze, které svým dětem dávám vždy spravedlivě, dostanou, a pokud mne pozvou, ráda přijdu kdykoliv během svátků, ale na Štědrý den chci být prostě sama.

Dcera mi dělá ze života peklo, synové jsou v pohodě a vše chápou, nakonec nás obvinila, že jsme se proti ní spikli a nemáme ji rádi. Nenechá si v klidu nic vysvětlit, ani nechápe mé pocity, jen jde paličatě za svým. Nechci dělat zle, ale ani už nemám sílu být celé svátky s vnuky a zetěm, ale již mi pomalu dochází síla, jak jí to vysvětlit.

Pozvala jsem také zetě a ten se mnou souhlasí, bylo vidět, že se mu ulevilo, rodinu miluje a jsou to pro něj jedny z mála společných chvil, protože pracuje v zahraničí. Netuším, co dceru vede k tomu, aby nás nutila do něčeho, co nechceme a zároveň nevím, jak dál, vysvětlit si nic nenechá a každodenní útoky mne velmi unavují.

Máte podobnou zkušenost? Jak byste si zachovali na mém místě vy? Mám právo jako matka odmítnout i za cenu, že se mnou již nepromluví, jak tvrdí?

Foto zdroj: profimedia.cz