Deset knih, které pochopíš až v dospělosti

Také ti při vzpomínce na povinnou četbu přeběhne mráz po zádech? Pamatuješ si až příliš živě na ty dlouhé a nudné knihy, co jsi musela číst, zatímco venku bylo tak krásně? Možná to je důvod, proč jsi je ještě v dospělosti neotevřela. A to je možná chyba. Jsou zkrátka knihy, které jsi možná neměla číst v době, kdy jsi je stejně nepochopila. Zkus to napravit a za zimních dlouhých večerů se vrátit k titulům, které nejsou vůbec špatné, a možná je nyní konečně oceníš. Tady máš naši TOP 10 knih, kterým bys měla dát šanci.

1. Babička Boženy Němcové

Koho by bavilo číst o nějaké babičce, jak se laskavě chová ke všem ve svém okolí, když v době dospívání potřebujeme pořádný kus napětí, hromadu lásky a všechno jen ne nudu. Zkus dát Babičce šanci teď, když už jsi dospělá. Zaručujeme ti, že tě vrátí do dětství a kdoví, možná si u toho i popláčeš. A navíc v tom uvidíš i něco více, než jen příběh staré ženy, která hladí svá vnoučata. Začneš si všímat i jiných postav, a pochopíš, jak bravurně spisovatelka rozepsala rodinné vztahy.

2. Malý princ pro děti rozhodně není

Pohádka. Tohle jsme si mysleli, když jsme Malého prince četli. Jenže ve skutečnosti tato útlá knížka vůbec pohádkou není. V dětství jen těžko pochopíme metafory, které jsou tam skryty. Je to silný příběh o lásce a o tom, co je v životě důležité a jak to poznat. V dnešní uspěchané době zaměřené na povrchní zábavu, by sis tohle dílo měla rozhodně zkusit znovu přečíst.  Antoine de Saint-Exupéry napsal ještě řadu dalších knih, a některé z nich jsou ještě mnohem více filozofické a na čtení náročnější než Malý princ. Pokud se chceš zastavit a zapřemýšlet, tak si tohoto spisovatele přečti.

3. Stařec a moře. Co tím ten Hemingway jen myslel?

Co na tom, že někdo vyjede na moře, celý den loví ryby a pak jede domů, že? Takhle nějak jsme to na základní škole vnímali všichni, ale tato kniha má co říct. A nejde jen o poselství, že člověk má bojovat, nevzdávat se a věřit své vnitřní síle, ale Stařec a moře ovlivnil literární směr. Je zkrátka mistrovsky napsán a Hemingway už bude navždy patřit mezi nejlepší vypravěče.

4. Proměna a další Kafkova díla tě prostě dostanou

Proměna Řehoře Samsy ve veliký hmyz se prostě těžko interpretuje a tak není divu, že řada školáků z knih Franze Kafky má smíšené pocity. Stejně tak u jeho dalších děl jako je například Zámek či Proces. Ale až projdeš řadou zkušeností, Kafkovy knihy konečně pochopíš a nejednou se přistihneš při tom, jak říkáš, že tahle situace je taková, jako by vypadla přímo z románu od Kafky. To chce prostě čas a zkušenosti.

5. Těžké čtení Nesnesitelná lehkost bytí

Milan Kundera je prostě filosof a k tomu výtečný spisovatel. Proto není na škodu se k jeho knihám vrátit i v dospělosti. Minimálně proto, že tě přivede na jiné myšlenky, v lepším případě ti i pomůže. Jeho názory ti zkrátka mohou ukázat směr, když zrovna tápeš. Ale chce to ten správný čas, protože jeho knihu rozhodně nepřelouskáš za jeden večer.

6. Anna Karenina předčí novodobé hrdinky

Je to hodně tlustý román, který tě možná v době dospívání nudil. Nyní ale nebude, a navíc je to příjemná změna od současných tlustých románů, které v tobě málokdy zanechají dlouhodobější stopu. Popláčeš si u toho, ale na rozdíl od červené knihovny, budeš mít hodně dobré téma, až se setkáš s přáteli. Protože pochlubit se, že sis minulý týden přečetla něco od Tolstého, je prostě bomba.

7. Ilias a Odyssea od Homéra

Není ani od věci si trošku oživit řeckou mytologii. Navíc si uvědomíš, že všechny ty knížky ze světa fantazie plné elfů nejsou nic nového pod sluncem. Nadpřirozenými bytostmi se to v tomto eposu jen hemží. Kromě toho v něm najdeš i spousty citátů, které znáš z doslechu, a až je příště někdo použije, ty už budeš vědět, kdo je vyslovil jako první.

8. Máj, lásky čas? Přečti si ho pozorněji

Kdo by neznal první verše Máchova nejslavnějšího díla. Byl pozdní večer, první máj, večerní máj, byl lásky čas. Jenže tato na první pohled romantická báseň, která se recituje zamilovaným, vůbec romantická není. Je to drama až za hrob. Příběh chlapíka, co sedí ve vězení, protože zabil svého otce za to, že mu spal s jeho milou. To už je přeci jen silná káva, že?

9. Čapek není nudný, jen to chce mít na něj náladu

Obsahy Čapkových děl zná asi každý, ale tím to většinou končí. A přitom nejde jen o příběhy, ale i o styl psaní a zdatnost v češtině. Jestli nechceš číst pořád dokola úderné, krátké věty, které jsou v dnešní době tak oblíbené, přečti si Čapka. Jeho rozvinutá souvětí ti nedají spát. Ale rozhodně se do toho nenuť za každou cenu, na nějaké spisovatele prostě potřebuješ mít klid a to správné rozpoložení.

10. Maryša od bratří Mrštíků

Je to sice divadelní hra, ale to neznamená, že si toto drama nemůžeš přečíst.  Už jen proto, že toto dílo patří mezi nejčastější překlady v oblasti dramatu. Ale také proto, abys konečně pochopila, čemu se všichni tak řehtají, když někdo zacituje: VÁVRA: „Od koho je káva?“ VÁVROVÁ: „Od žida.“ VÁVRA: „A proč ne ze spolku?“ VÁVROVÁ: „Měli zavříno.“ Byla by škoda znát tuto hru jen mlhavě ze vzpomínek na maturitní přípravu, co říkáš?

A jak to máš s knihami z povinné četby ty? Vracíš se k nim někdy, nebo tě prostě znechutilo to, že jsi je musela kdysi dávno číst a názor na ně nezměníš? Napiš nám do diskuze, které literární dílo tě ve školní lavici nebavilo, ale nyní sis k němu našla cestu. A když číst tak jedině ve stylovém křesle, jako najdeš v naší fotogalerii.

Foto: Shutterstock.com, profimedia.cz