Desatero – jak dál po infarktu. Jde to i jinak…
Pod stálým dohledem praktického lékaře kvůli nemocem srdce a cév zůstává každý čtvrtý občan České republiky. Co vlastně čeká pacienty po infarktu Právě v tomto období by se měl každý zamyslet nad tím, proč k infarktu došlo. Někteří z pacientů se po propuštění z „bezpečí nemocnice“ cítí bezradní, zrazení a často podléhají depresím. Je tedy důležité si uvědomit, že pacient sám může přes určitou nepřízeň osudu ovlivnit délku a kvalitu svého života. Na rozdíl od řady jiných onemocnění totiž poměrně spolehlivě víme jak. Je prokázáno, že onemocněním srdce a cév lze až z 90% předejít právě úpravou životních návyků.
Zdroj: archiv redakce1. Věřte svému lékaři.
Pokud vám lékař předepíše léky na snížení hladiny cholesterolu, krevního tlaku nebo proti škodlivému srážení krve, dodržujte jejich pravidelné užívání a sami je nevysazujte. Následujte rady lékaře ohledně úpravy životosprávy – lékař vám může poradit, ale zodpovědnost za své zdraví nesete vy.
2. Hlídejte hladinu svého cholesterolu.
Celkový cholesterol by neměl překročit 4 mmol/L, u některých rizikových pacientů by měl být i nižší. Přestože jeho zvýšená hladina nijak nebolí, je klíčovým rizikovým faktorem infarktu či mozkové mrtvice. Snížit ji můžete úpravou stravy a zařazením 2 g rostlinných sterolů do jídelníčku denně (nejlépe formou potravin obohacených o steroly jako je Flora pro.activ rostlinný tuk a mléčné výrobky – probiotický minidrink, mléko, jogurt).
3. Hlídejte si krevní tlak.
Ideální hodnota je do 140/90, u pacientů s cukrovou do 130/80 mm Hg. Sami můžete krevní tlak snížit, když omezíte přísun soli (pokrmy solte pouze mírně při přípravě, nepřisolujte, vyhýbejte se potravinám s vysokým obsahem soli), dosáhnete ideální váhy, budete se pravidelně hýbat a snížíte nadměrnou konzumaci alkoholu.
4. Dodržujte zásady zdravé výživy.
Strava je nesmírně důležitá pro správné fungování srdce, cév a celého organizmu. Měla by být pestrá a měla by dodávat veškeré živiny, které tělo potřebuje. Jíst byste měli pravidelně, 4-5x denně v menších porcích. Energetický příjem by měl odpovídat energetickému výdeji, u obézních pacientů by měl být příjem nižší než výdej. Proto snižte přísun tuků a preferujte rostlinné před živočišnými, omezte spotřebu červeného masa, zvyšte konzumaci ryb, dávejte přednost nízkotučným mléčným výrobkům, snižte spotřebu cukru, soli a alkoholu, konzumujte dostatek ovoce, zeleniny a celozrnných výrobků. Pokud si nevíte rady, kontaktujte odborníka na výživu. Bezplatně se můžete poradit na informační lince Flory 800 175324.
5. Nekuřte.
Kouření urychluje rozvoj aterosklerózy, tj. kornatění cév, a zvyšuje riziko infarktu (přímo úměrně s počtem vykouřených cigaret). Pokud nedokážete ani po infarktu přestat kouřit, věřte, že si riziko opakovaného infarktu zdvojnásobujete. Zkusit můžete nikotinové náhražky, které pomáhají překonat těžké období odvykání. Pokud nezvládáte tento problém vyřešit sami, můžete se poradit s odborníky v poradnách pro odvykání kouření.
6. Hýbejte se.
Nemusíte lámat žádné rekordy, stačí rychlejší chůze nebo jízda na kole v kombinaci s posilováním. Fyzickou aktivitu přizpůsobte své kondici a postupně zvyšujte délku a intenzitu pohybu – stupeň aktivity vám určí lékař. Po fyzické námaze by měla následovat zasloužená relaxace a uvolnění.
7. Braňte se nadváze a obezitě.
Nadměrná tělesná hmotnost je spojena s častějším výskytem dalších rizikových faktorů – vysokého krevního tlaku, cholesterolu, cukrovky. K nadváze přispívá jak nadměrná konzumace kalorií, tak nevhodná skladba stravy
a nedostatek pohybu. Za zvláště rizikovou je považována obezita typu jablko, při které se podkožní tuk ukládá především v oblasti břicha a hrudníku. Pokud máte obvod pasu větší než 88 cm (ženy) nebo 102 cm(muži), řadíte se mezi obézní a měli byste okamžitě začít se shazováním nadbytečných kil. Nejenže tím snížíte riziko infarktu, ale také odlehčíte svým kloubům a budete se lépe cítit i lépe vypadat.
8. Vydejte se do lázní!
Pokud vám lékař předepíše plně hrazený lázeňský pobyt, neváhejte a využijte možností, které lázně kardiakům nabízí. Pobyt v lázních vám pomůže k celkové rekonvalescenci, pod vedením lékařů postupně nabydete fyzickou kondici, naučíte se zásadám zdravé výživy a životosprávy, přestanete kouřit, zlepšíte si fyzický a především psychický stav. Nově získaná kondice, psychická pohoda a osvojené zdravější zásady jsou tím správným startem do nového života.
I když tedy nebudete mít pobyt předepsaný od lékaře, vydejte se na víkendový, týdenní či delší pobyt v lázních sami!
9. Dodržujte určitá omezení.
Přestože pro pacienty po infarktu existují určitá omezení, většinou jich je méně, než sami očekávají. Platí, že pohyb v přírodě je pro kardiaka bezpečný mezi 4 a 30°C při vlhkosti vzduchu 60-90 %*, a proto se pacientům po infarktu doporučuje sledovat meteorologická hlášení zátěže. Kdy a kam by měli jezdit na dovolenou Aspoň na dva týdny na místa bez častých klimatických změn. V případě dovolené ve vyšších nadmořských výškách se poraďte s lékařem. Na delší cesty si vyberte raději letadlo, v prvních měsících po srdeční operaci se nedoporučuje řídit auto. Pohlavní život můžete obnovit již za několik týdnů po propuštění z nemocnice. Pokud pacient před infarktem pravidelně navštěvoval saunu, může v saunování pokračovat, ale měl by se zchlazovat jenom chladnější vodou, ne ledovou.
10. Relaxujte, vyhýbejte se stresu a věřte sami sobě, že to dokážete!
Také stres je rizikový faktor srdečních a cévních onemocnění. Stresu se samozřejmě nelze zcela vyhnout, je však dobré držet ho v rozumných mezích. Pravidelně relaxovat, udělat si chvilku pro sebe, vydat se na procházku do přírody nebo trávit hezké chvilky s rodinou či přáteli, to všechno pomůže nadměrný stres kompenzovat. Je jen na vás, jak se budete ke svému tělu chovat a zda si prodloužíte jak délku, tak i kvalitu života. Držíme vám pěsti! .-)
* R. Cífková a kol. – Jak dál po infarktu, Grada 1993
Jarmila Hanáková
