COŽ TAKHLE DÁT SI …….SÝR

COŽ TAKHLE DÁT SI ….. S Ý R ?

Pokud je vaše hobby luštění reliéfních kreseb, jistě už víte, že vůbec první zmínka o sýrech byla objevena v Uru, na zbytcích zdí chrámu „Bohyně matky“. Sumerové tedy, podle nejstarších zpráv vyráběli, sýr z ovčího mléka, již 4000 let před naším letopočtem.
O 6000 let později se prvotina našich sýrů, domácího původu, vyvážela až do Ameriky. Takovým výborným exportním zbožím byly, věřte, či ne pravé olomoucké tvarůžky. A byly to právě tyto aromatické pochoutky, kdo zpestřily svatební tabuli císaře Leopolda II. A zasloužily se dokonce i o ocenění. Jakmile byla ve Vídni roku 1872, otevřena první mlékařská výstava, odvezly si tvarůžky stříbrnou a bronzovou medaili.
Další pozitiva sýrů prokázaly země jako Francie, Holandsko, či Švýcarsko, jež si jednotlivé chody bez dodatku sýrů vůbec neumí představit. Nejspíš berou na vědomí, že sýry udržují v ústech optimální množství kyselin, které zabraňují zubnímu kazu. Dále čerpají ze sýrů zdraví, sílu a energii, což je pro sýry přímo synonymum. Jsou nejvydatnějším zdrojem vápníku, blízký je jim i fosfor, železo a hořčík. Na osnově obsahu bychom, vedle stopových prvků, našli také vitamíny A a B.
Suma sumárum, sýry jsou znamenitou surovinou, pro nepřeberné způsoby kuchyňské úpravy. Jsou snadno dosažitelné a pro svoji vynikající chuť i velmi oblíbené. O jejich vděčnosti není pochyb, proto aby jejich kvalita netrpěla, musíme s nimi umět dobře zacházet. Optimální teplota vaší chladničky, kde sýry uchováváte, by měla být od 5 do 10°C. Nemáme-li po ruce chladící box, postačí chladná tmavá místnost. Poměrně dlouhou dobu vydrží bez chuťových a dalších kvalitativních změn, důležitý je ale druh zvoleného obalu, který zabraňuje osychání. Výrobci sýrů doporučují hliníkovou fólii(alobal), voskovaný papír, mikrotenový sáček a další potravinové folie, jichž je na trhu nepřeberné množství.
Málokdo ví, že se sýry bychom měli pracovat až po hodině od jejich vytažení z chladničky. Po šedesáti minutách se jim vrátí charakteristická konzistence, pružnost a vůně. Sýry by se měli servírovat v celku, tedy nenakrájené. Každý si prý ukrojí tolik, kolik sní. Dobré sýry zapíjíme dobrým vínem. Měkké sýry vínem bílým s jemně nasládlým charakterem. Sýr „zlato“ výraznějším bílým nebo lehkým červeným vínem. Tvrdé a plísňové sýry si rovněž žádají víno červené. Camembert naopak vynikne s vínem bílým a na sýrech tavených si pochutnáte při popíjení bílého přírodního vína.
Pokud i přes veškerou pozornost sýr přece jenom ztvrdne, lze jej strouhat. A to už hovoříme o všestranně použitelné surovině, zvláště pak pro jídla zapékaná a gratinovaná. Své o tomto kouzle věděl i šéfkuchař anglického krále Richarda II. První recept našel pilný studovatel v jeho poznámkové kuchařce z roku 1390.
Příjemný den a dobrou chuť