Co s tím? Matčin milenec je mladší než já

Rodiče se rozvedli, když mi bylo čtrnáct. Máma si od té doby nenašla nikoho nového, snad z ohleduplnosti ke mně. Sotva jsem ale odešla do Brna na vysokou, uznala, že má volné pole a může zkusit randit. Fandila jsem jí, dokud jsem nezjistila, že se úplně utrhla ze řetězu.

Zcela chápu, že to vzala přes internet, aby tak mohla zalovit v širším okolí, včetně hlavního města. U nás na skorovesnici je nabídka dost omezená… Zezačátku mi mamka podrobně popisovala každou schůzku, ale nikdy nic nedopadlo podle jejích představ. Potom se najednou odmlčela a vypadalo to, že lov nadobro vzdala, když vtom mi zčistajasna oznámila, že na víkend jede za přítelem do Prahy.

Samozřejmě jsem byla zvědavá, co je to zač a kdy ho poznám, ale máma tajnůstkařila. Nechtěla mi nic prozradit, prý je to v začátku, nechce nic zakřiknout, ještě není ten pravý čas představovat ho rodině… Podezírala jsem ji, že si našla ženáče.

Přiznávám bez mučení, provedla jsem špionáž. Prostudovala jsem profily mužských, které si máma v nedávné minulosti přidala na Facebook, a zapátrala jsem i v jejím telefonu. Zpráva „myslím na tebe, dobrou noc“ přišla od nějakého „Radka“ – jedinému Radkovi na jejím Facebooku přitom bylo dvacet let. Drátky se mi v hlavě nespojily, měla jsem za to, že jde o dvě různé osoby. Celé tajemství mi nevědomky prozradila sousedka. Když jsem jedno sobotní ráno přijela z koleje domů, zahlásila mi: „Tak jsi bratránka prošvihla, odjel před půl hodinou!“

Jako bychom si s mámou prohodily role. Najednou jsem byla já ta moralizující a poučující, zatímco ona musela vysvětlovat a obhajovat se. Samozřejmě jí ten vztah nemůžu zakázat, spíš se bojím, že jim to dlouho nevydrží a jednoho dne bude nešťastná. Navíc sousedé určitě brzy prokouknou, že ten mladík, co mámu tak často navštěvuje, není její synovec, a bude z toho všeobecné pozdvižení. Na druhé straně máma ožila, po dlouhé době začala jezdit na kole, plánuje cestu na Island a vůbec je celá jako vyměněná. V současné chvíli jí to asi prospívá, ale já to pořád nemůžu překousnout. A hlavně se bojím, jak to s nimi bude za deset let… Jsem ze staré školy, nebo se mi máma opravdu zjančila?

 

10.7.2012 1:00| autor: Věra

Čtěte dále

Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen?

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy.

Chyba: Email není ve správném formátu.
OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován.

*Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese: gdpr@femina.cz

TOPlist