Čhögjal Namkhai Norbu v Praze

Tibetský mistr Čhögjal Namkhai Norbu přijede po 14 letech do Prahy

V srpnu do Prahy zavítá významný tibetský duchovní mistr Čhogjal Namkhai Norbu, který je znalcem tibetské a asijské kultury, medicíny, duchovních nauk. Naskýtá se tak šance potkat se s jedním z posledních významných žijících mistrů, který se narodil a vyrůstal ještě v samostatném Tibetu.

V raném dětství byl rozpoznán jako tulku – jak bychom řekli my „zápaďané“ – inkarnace významného duchovního mistra, v tomto případě dokonce několika mistrů. Při svém učení ale vždy uvádí, že nejsou důležité tituly nebo původ, ale skutečná realizace poznání. Jeho životní příběh je toho důkazem a je nevšední nejen ze západního pohledu, ale i v kontextu tibetské tradice.

V raném dětství započal tradiční klášterní výcvik pro inkarnované lamy. Jeho duchovní cesta ho navedla k jeho hlavnímu mistrovi Čhangčhub Dordžemu, který žil jako prostý laický lékař obklopený komunitou žáků. Nauky dzogčhenu měl také možnost obdržet od dalších mistrů a svých strýců, z nichž jeden se stal velkým mistrem jantrajógy a jeho nevšední osud a realizace jsou zachyceny v knize Duhové tělo, která vyšla i v češtině.

Poté byl Čhogjal Namkhai Norbu v souvislosti s událostmi v Tibetu donucen odejít do zahraničí a jako řada dalších Tibeťanů přišel o většinu rodiny a možnost žít ve své zemi. Jak sám říká, díky naukám a cvičení jantrajógy si i v tomto těžkém období dokázal udržet psychickou rovnováhu. Tehdy byl pozván orientalistou Giuseppe Tuccim do Itálie, kde pak dále pracoval v Institutu pro Střední a Dálný východ v Římě a vyučoval tibetský a mongolský jazyk a literaturu na Orientálním institutu neapolské univerzity v Neapoli.

Lidé si často představují, že tibetský mistr bude chodit v rouchu, žít v přísném celibátu a dodržovat mnišské sliby. Nauka dzogčhenu však vyzývá, aby praktikující pracoval s okolnostmi svého života. Může ji stejně dobře integrovat s životem mnišským i laickým. Proto se i po příchodu do Itálie rozhodl žít pracovním i rodinným životem, mít manželku a děti. I to mu umožnilo porozumět blíže západnímu životnímu stylu a ve vztahu k tradici následoval životní styl svého mistra Čhangčub Dordžeho.

Později zareagoval na opakované žádosti studentů, aby jim začal předávat i duchovní nauky, a začal již před čtyřiceti lety vyučovat nauky dzogčhenu. Stal se tak prvním, kdo toto učení veřejně představil na západě. I pro znalce buddhismu byl totiž dzogčhen považován za tajnou nauku a vrcholnou fázi praxe předávanou jen zkušeným studentům. V klášterní tradici je to chápáno jako učení pouze pro ty, kteří prošli cestou přípravných praxí. Čhogjal Namkhai Norbu, v rámci odkazu linie svých mistrů, ale vyučuje dzogčhen jako kompletní cestu, kdy je studentovi naopak nejprve představen stav poznání a poté metody a nauky, které může používat k tomu, aby tento stav dokázal spojit se svým běžným životem. Tato cesta tedy sama o sobě není nutně spjatá s konkrétním náboženstvím nebo kulturou, ani životním stylem, a pravděpodobně i proto oslovila velké množství studentů po celém světě. Například český filantrop a úspěšný podnikatel Libor Malý říká, že věnovat se dzogčhenu mu „pomohlo byznys dobře vybudovat, dobře jej ukončit a dobře začít ještě užitečnější část svého života.“

V rámci dzogčhenu lze praktikovat celou řadu metod, se kterými se budou moci obeznámit i účastníci pražského semináře. Na programu je. Praxe kontemplace, meditace, jantrajóga, která je jedním z nejstarších písemně zaznamenaných systémů jógy vůbec, a další akce jako např. radostné tance Khaita a Tanec vadžry,  jsou na seznamu světového dědictví organizace UNESCO.

Při příležitosti návštěvy Čhogjal Namkhai Norbua v ČR uvede ČT v neděli 31.7. dokument s názvem Moje Reinkarnace, který vypráví o vztahu Čhögjal Namkhai Norbua a jeho syna Ješeho. Jde o jedinečnou konfrontaci východní filozofie a západního stylu života a připomíná nelehký osud Tibeťanů nucených žít v emigraci.