Česko Slovensko má talent: Odpudivý zpěvák ve Velkém třesku!

Velký třesk byl mega sítem pro dosavadní adepty na vítězství. Do semifinálových kol jich totiž mohlo postoupit pouhých dvacet sedm. Někteří měli postup jistý a tak je porota ani nepotřebovala vidět. Jiné si chtěla ještě prohlédnout a mezi nimi také vybrat. Líbily se mi především taneční a pěvecké skupiny. A na obě kategorie si vymyslela porota pořádný oříšek, zatímco tanečníci měli tři hodiny na přípravu nové choreografie na vybranou píseň, zpěváci museli na určenou píseň od Lady Gaga provést vlastní remake a to tak že velmi originálně, protože zpívat přeci jen uměli všichni. Trošku mi uniklo, proč porota chtěla vidět taneční skupinu sestavenou ze samých dívek s názvem Ladylicious, protože ty podle mě měly postoupit do semifinále rovnou. Potvrdily to koneckonců i svým super výkonem. Kluci za nimi dost zaostávali. To hudební skupiny byly poměrně vyrovnané. Každá z nich vsadila na vlastní styl a v podstatě záleželo jen na porotě, který z nich přijme za svůj a koho pustí dál.

Kdo mě vyloženě bavil, byl Jirka, který skládá písně z určených slov přímo na koleni. A porota mu ani tentokrát nedarovala nic zadarmo. Ze slov mu vybrali sviště, brzdu a vajíčka, a coby hudební styl pak reggae. Nutno podotknout, že se s tím popral dokonale. Takže cestu do semifinále měl otevřenou. Ne tak už muži a jediná zástupkyně žen z řad kouzelníků. Ti prostě Jarovi k srdci tento rok nepřirostli a tak do semifinálových kol nepostoupil ani jeden.

Nevím, co čekala porota za další rozvoj u takových čísel, jako byla magnetická žena, ale do Velkého třesku si jí pustili, tak museli znovu sledovat, jak na sebe přikládá žehličky a zapálené čajové svíčky. Stejně nepochodil ani smutný klaun, který se snažil napodobit vtipného kouzelníka z minulého ročníku, ale nějak se nedařilo. Ani Egyptský tanečník mě nepřesvědčil o tom, že by bylo kam směřovat dál jeho umění, i když předvedl něco málo nového, pořád jde o točení sukní. Pravda, jde mu to skvěle, já osobně bych snad týden po takové pětiminutové točenici nesrovnala krok, ale co dál?

No, a samozřejmě, že nesměl chybět pan Patrovič. Skvěle jsem se bavila, jak mu Jakub a Pyco splnili každý z jeho požadavků a „milý“ pán byl stále nespokojen a stále žvatlal cosi o toxinech a špatném odvětrávání ve starých prostorách. A to ani netušil, že Martin přesvědčil Lucii i Jara, aby ho bez dalšího zpěvu pustili dál. Asi by to i byl dobrý tah, kdyby pan Patrovič nevytočil Lucii do vrtule svými hláškami. Jindy klidná Lucie se nechala slyšet, že nechápe, co má v sobě tak negativního a odpudivého, ale v jeho společnosti je jí opravdu zle. Ovšem flegmatický pan Patrovič jí moc nevnímal a dál si mlel svou, a tak byl nucen zpívat a to tak, že nebyl k zastavení. Cvrlikal si tam tu svou Popelku, aniž by ho zajímalo, že porota dávno opustila porotcovský stolek a usedli za něj komentátoři. „Nevadí,“ řekl si zřejmě bodrý důchodce a jal se dát rady do života alespoň komentátorům a potažmo s nimi i celému národu. Takže, kdyby nic, odnesl si z celé soutěže dobrý pocit, že o něj bylo výtečně postaráno a mohl sdělit svůj názor na všudypřítomné a nebezpečné toxiny. No, nebude vám v semifinále chybět? 🙂