České vánoční tradice a zvyky: Někdy pěkně strašidelné

Barborka přináší štěstí

4. prosince, na svátek svaté Barbory, se do vázy dávají nařezané třešňové větvičky. Když nám do štědrého dne rozkvetou, tak vdaným ženám přinesou štěstí a svobodným dívkám zase předzvěst brzké svatby.

Jmelí funguje jen darované

Pokud věříte v moc jmelí, pak aby naplnilo své poslání, musí být darované. Jen darované jmelí vám zaručí štěstí a ochranu před nemocemi. Podle legendy přináší zelené jmelí štěstí a zlaté z vás udělá boháče. Líbání pod jmelím nám přinese lásku po celý nastávající rok. Ovšem pozor, toto kouzlo polibků působí jen na Štědrý den.

Stromeček je dnes největší symbol vánoc

Barborka nám už raší ve váze, jmelí jsme koupili na tržnici, nejlépe zlaté – bohatství je krásná věc, ale hlavně proto, že lépe drží pohromadě oproti tomu zelenému a my začínáme zdobit náš stromeček, největší symbol Vánoc. Ale nebylo tomu vždycky tak. Původně se vánoce slavily u jesliček nebo betlémů. Vánoční strom přišel do našich krajů až v 19. století a jeho výzdoba sestávala z daleko prostších o to však krásnějších ozdob. Lidé zdobili stromečky perníčky, jablíčky, ořechy, červenými mašličkami a slaměnými ozdobami.

článek

Smažený vánoční kapr je v našich tradicích skoro ještě novinka

Vánoční jídelníček našich předků se skládal především z kuby, hrachové či houbové polévky, cukroví a sušeného ovoce. Kapr se na našich vánočních stolech začal objevovat až na začátku 19. století a hospodyňky jej připravovaly na černý způsob. Smažený kapr se stal tradičním štědrovečerním pokrmem až po 2. světové válce. Schovávání kapřích šupin pod sváteční talíř vám zajistí dostatek peněz v příštím roce.

Štědrý večer nastal, pověry přichystal

Hlavní doba pro krásné zvyky nastává až po večeři. Některé obyčeje jsou skoro až riskantní a mohou vyvěštit i smrt. Například rozkrajování jablíčka. Pokud po rozkrojení naleznete ve středu jablka hvězdičku máte naději na zdraví a štěstí po celý rok. Jestliže se vám ale ve středu jaderníku objeví křížek, je s vámi ouvej. Křížek značí smrt. Ovšem tomuto neblahému jevu lze předejít správnou technikou rozkrojení. Ořechové skořápky se zapálenou svíčičkou plující po vodě v míse vám prozradí, jak to budete mít příští rok s cestováním. Plave-li lodička daleko od ostatních, tak její majitel si může pomalu balit kufry a připravit se na cestu. Motá-li se lodička na místě, zůstane majitel doma. Nedobrým znamením ale je, když svíčička zhasne, nebo když se lodička překlopí. Věští to neštěstí nebo i smrt.

článek

Lití olova je další prastarý zvyk

Na lžíci roztavíme olovo a pak je najednou vchrstneme do nádoby se studenou vodou. Z tvaru, který vznikne, potom věštíme svou budoucnost. Nemáme-li olovo, můžeme to zkusit s voskem. Účel je stejný.

Házení střevícem přes hlavu je obyčej pro vdavekchtivé slečny. Dopadne-li obuv špičkou ke dveřím, je skoro jisté, že se děvče do roka vdá, nebo odejde z domu. Pokud špička boty míří do místnosti, zůstane dívka ještě rok „sedět“.

I Silvestr přináší řadu pověr

V tento poslední den v roce se podle pověry nesmí nechat nikde viset prádlo, jinak na sebe přivoláme pohromu. Ten, kdo vstane na Nový rok jako poslední, bude po celý následující rok líný. Na Nový rok se nesmí k obědu jíst pták, ať už je to husa, bažant, holub, slepice či jiná drůbež. Odlétlo by totiž od vás štěstí. Prospěšnější je uvařit si v tento sváteční den čočku. Ta vám zajistí peníze po celý nový rok.

Všechny tyto obyčeje naši předkové důsledně dodržovali a věřili, že si jimi přivolají štěstí, lásku a zdraví. A jak jste na tom s vánočními tradicemi vy? Dodržujete některé zvyky nebo máte své vlastní, rodinné? Napište nám o tom. 

Foto: profimedia.cz