Femina.cz > Vše o sportu > Vše o cvičení > Čchi-kung není bojové umění. Prastaré čínské cvičení harmonizuje čakry
Čchi-kung není bojové umění. Prastaré čínské cvičení harmonizuje čakry
Existují různé postoje k dosažení harmonizace jin a jangu, mobilizaci čchi, krve a vnitřních orgánů a zlepšení výměny mezi tělem a vnějším prostředím. Čchi-kung je prastaré čínské cvičení, které dokáže harmonizovat tělo a mysl. Toto cvičení je poměrně nenáročné a proto je vhodné i pro starší osoby, které si tak mohou zachovávat životní vitalitu i ve zralém věku. Principy cvičení jsou většinou jednoduché. Nezasvěcený laik by mohl, při prvním pohledu, popsat některé základní techniky jako „máchání rukama kolem sebe.“ Něco na tom je, ale smysl Čchi-kungu je samozřejmě daleko hlubší.
Čchi-kung není bojové umění
Filozofii Čchi-kung neovládnete po prvních pokusech, ale už při nich cítíte pozitivní změny, které se projevují nejen v uvolnění a relaxaci těla, ale i ve zklidnění mysli.
Čchi-kung je systém technik, které blahodárně působí na naše svaly, šlachy a klouby a přitom harmonizuje energii (nazývanou Čchi), která dle starých čínských mudrců proudí v našem těle. Cvičením tak uvolňujeme zanešené dráhy a životodárná energie (Čchi) pak proudí, tak, jak by měla.
To nám přináší zdraví a psychickou vyrovnanost.
Nacvičte si populární postoje
Cvičení postojů v čchi-kungu je dnes v Číně velmi populární, neboť nevyžaduje žádnou zvláštní dovednost, svou jednoduchostí je přístupné každému a nemá větší nároky na prostor. Je významné, že jeho účinky jsou znatelné již po kratší době praktikování.
Vzbuzení pocitu čchi v dlaních
Zaujmeme stoj rozkročný v šíři ramen. Hmotnost těla přesuneme na přední části chodidel a provedeme mírný podřep. Dobrému postoji napomůže centralizace. Paže, v loktech mírně pokrčené, visí z ramen, dlaně jsou obráceny dovnitř, aniž by se dotýkaly těla. Prsty rukou rozevřeme a mírně pokrčíme. Soustředíme se na břišní dýchání a pocity vznikající v dlaních a prstech.
Dostatečné zvládnutí postoje, kdy se pocit čchi v dlaních a prstech dostaví téměř ihned, může vyžadovat několikadenní nebo i několikatýdenní nácvik. Potom se soustředíme na přenesení tohoto pocitu do předloktí.
Tlačení míče do vody
Poloha těla je shodná s předchozím cvičením, liší se postavení paží. Ty se nalézají před trupem, dlaněmi (které jsou asi ve výši pupku) dolů. Ruce jsou od sebe vzdáleny asi na šíři dlaně, na dvě pěsti od těla. Pocitu čchi v dlaních napomůže představa tlačení míče do vody. Hmotnost těla je rozložena rovnoměrně na obě nohy, nebo nerovnoměrně a v tom případě je jedna noha vykročena a nese 30–40 % hmotnosti. Celé tělo je při vykročení např. levou mírně natočeno vpravo a levá dlaň je poněkud více vpředu.
Objímání stromu
Předpažíme zevnitř pokrčmo, předloktí dovnitř, dlaně k tělu. Tato pozice v podřepu rozkročném opravdu připomíná objímání stromu. Mezi špičkami prstů pravé a levé ruky je vzdálenost asi 15 cm, někteří odborníci doporučují až 30 cm. Paže mohou být v různé úrovni, od pupku k ramenům podle osobní preference a snadnosti vyvolání pocitu čchi. Nejčastěji jsou objímající paže uvolněné, lokty trochu spuštěné a ruce poněkud pod úrovní ramen.
Vzdálenost dlaní od hrudníku nemá převýšit 30 cm. Přitom má mít člověk pocit, že jeho objímající paže jsou lehce tlačeny ven. Každé cvičení má trvat kolem 10 minut a lze ho provádět i několikrát denně k zajištění lepších výsledků.
Objímání stromu se pokládá za velmi důležité i v některých směrech čchüan-fa (kung-fu).
Na rozdíl od jiných Yang Jwing-Ming (1995) doporučuje, aby paže tvořily vodorovný kruh a prsty se téměř dotýkaly. Užívá postoje podřepu výkročného pravou (levou), přičemž se nohy střídají při pocitu únavy. Při pocitu únavy vyměníme nohy bez pohybu paží. Při stoji v této pozici se asi za tři měsíce cvičení začne pociťovat teplo, případně i bolest. Příčina je v tom, že jedna noha nese téměř veškerou hmotnost, svaly a nervy v ní jsou v napětí, a proto tvoří čchi. Cvičíme celkem 6 minut, pak zaujmeme stoj rozkročný v šíři ramen a pomalu spustíme paže.
Akumulovaná čchi bude přirozeně a silně plynout mezi pažemi. Čchi je vnímána nejsilněji v pažích a prstech (kde je 6 energetických drah), někdy i na horním rtu.
Yu Gongbao (1991) popisuje objímání stromu jako důležité v léčbě vysokého a nízkého krevního tlaku, srdečních onemocnění, chronické gastroenteritidy, chronické hepatitidy, revmatické artritidy, tuberkulózy a anémie. Pozice se považuje za velmi účinnou i při zlepšování fyzické zdatnosti a hojně se užívá i v bojovém umění i-čchüan.
Podle Ming Wonga (1997) patří objímání stromu do systému bojového umění ta-čcheng-čchüan jako základní postoj, který působí ochranně na psychiku. Pro své léčebné vlastnosti je v Číně využíván v nemocnicích. Napomáhá nápravě kostry, posiluje strukturu šlach, vazů a kostí. Působí na centrální nervovou soustavu, snížuje hladinu stresu a úzkosti a dlouhodobě přispívá k rovnováze metabolismu.
Někteří významní odborníci v bojových uměních, např. Japonec Keniči Sawai, tvůrce směru taikiken, tuto pozici pravidelně cvičí, udrží si dobrou úroveň fyzické zdatnosti a psychické stability, aniž by se se přitom musel věnovat cvičení jiného druhu.
Převádění čchi z tan-tchienu do bodů lao-kung v dlaních
Po provedení objímání stromu dáme obě ruce před tan-tchien dlaněmi vzhůru, levou na pravou. Představíme si vodorovný světelný prstenec v tan-tchienu a v představě ho přeneseme do bodů lao-kung (uprostřed dlaně). Zde kroužíme v představě (žádný vnější pohyb těla se přitom nekoná) horizontálně 36x ve směru hodinových ručiček a 36x proti němu, tj. jeden cyklus. Cyklus opakujeme 4–8x, s třísekundovou přestávkou mezi cykly. Pak sepneme napjaté dlaně před hrudníkem, prsty směřují vzhůru. Po svislém bočním kroužení přeneseme prstence čchi mezi body lao-kung a zde kroužíme 36x (začneme vpřed a dolů, opačně nekroužíme). Provedeme 4–8 cyklů s třísekundovými pauzami.
Jakmile se v bodech lao-kung dostaví pocit čchi, přiložíme dlaň na místo, kde chceme působit, a převádíme do něj čchi z dlaní.
U pokročilých cvičenců se popisují dva dechové okruhy podmiňující tok čchi při objímání stromu:
Horizontální okruh: Nejprve vedeme čchi do hrotů prstů, křížem do druhé ruky a do středu hrudníku při vdechu.
Vertikální okruh: Vdechem čerpáme čchi z okolního (přírodního) prostředí přes paj-chuej a vedeme dolů do tan-tchienu. S výdechem ji pak vedeme dále dolů a ven z těla přes body jung-čchüan.
Po dostatečném zvládnutí by se měly oba okruhy provádět současně.
Neutrální postoj
Tento postoj patří mezi základní techniky tchaj-ťi-čchüanu. Přispívá k dosažení stavu identity a jednoty s prostředím, čímž je prospěšný vitálním aktivitám a tím i zdraví.
Postoj zpříma v mírném stoji rozkročném, stiskneme zuby, ústa a oči lehce zavřeme, dodržujeme 18 požadavků. Lze počítat dechy. Při vdechu mírně vtáhneme břicho, při výdechu si představíme, že se celé tělo lehce rozšiřuje.
Postoj s upažením, dlaně dolů
Mírný stoj rozkročný, upažíme mírně pokrčmo poníž, dlaně dolů, prsty máme oddálené a mírně pokrčené. Důležitá je představa, že tlačíme dlaněmi na dva velké míče do vody, a zároveň představa, že hlava je tažena vzhůru. Soustředíme pozornost do tan-tchienu.
Postoj střehu
Stoj výkročný levou nohou, nohy stojí na celých chodidlech, prsty nohou „uchopí zemi“, aby probíhala aktivace „začátku“ jinových drah – ty začínají právě v prstech nohou. Tělo je poněkud pootočeno vpravo, svaly dolních končetin kontrahovány s tendencí tlačit kolena směrem dovnitř. Obě paže předpažíme pokrčmo (levá vpředu, pravá blíže těla) dlaněmi dolů. Setrváme po 12 dechových cyklů s pocitem, že dlaně s rozevřenými prsty tlačí dolů. Hlava lehce tlačena vzhůru. Lokty jsou blíže k tělu, prsty rukou mírně pokrčíme.
Tento postoj stabilizuje tělo, celkově posiluje, buduje svaly i kosti a zvyšuje cirkulaci krve i čchi.
Postoj s upažením, dlaně vzhůru
Mírný stoj rozkročný, upažíme mírně pokrčmo poníž, dlaně obrácené vzhůru, prsty máme oddálené a mírně pokrčené – až na pozici dlaní je postoj celkem shodný s postojem s upažením, dlaně dolů. Liší se však představy. Navodíme představu, že dlaně podpírají oblohu a absorbují z ní energii, a nohy klesají několik metrů do země a absorbují energii ze země. Z nebe je jang-čchi, ze země jin-čchi – soustředění na obě tyto formy čchi může dotvářet lepší rovnováhu mezi tělesným jin–jangem a zvýší odolnost vůči nemocem.
Postoj s upažením, dlaně vztyčené
Levá a pravá strana těla představují aspekty jin a jang. V tomto postoji se reguluje nejen jejich rovnováha, ale i rovnováha přední a zadní části těla, horní a dolní části, rukou a nohou. Upažíme mírně pokrčmo, dlaně vztyčíme a vytočíme ven s pocitem tlaku stranou. Spustíme ramena, uvolníme pas a kyčle. Při výdechu lehce vtáhneme břicho, při vdechu ho rozšíříme. Napočítáme celkem 12 dechových cyklů (výdech a vdech). Pohled směřuje vpřed.
Přirozeně vypjatý postoj
Podřep rozkročný širší než šíře ramen, špičky nohou mírně ven. Kolena mírně tlačíme dovnitř, snížíme pas a kyčle. Upažíme dolů vpřed pokrčmo, paže do oblouku, prsty rukou natočíme vzájemně k sobě, s pocitem tlaku dlaní dolů. Pohled směřuje k zemi.
Postoj držení měsíce
V prstech rukou končí některé kanály čchi, jiné zde začínají. Některé techniky vyžadují sepnout ruce pro spojení jinové a jangové čchi těla.
Širší stoj rozkročný, propleteme prsty a ruce přiložíme dlaněmi lehce na břicho. Spustíme ramena a pokrčené paže držíme do oblouku s „otevřeným podpažím“.
Tato forma vyživuje vitální energii a má význam při léčení nachlazení a nedostatečnosti vnitřních orgánů.
Kladný vliv na psychiku i pozitivní zdravotní účinky Čchi-kungu jsou nesporné a ověřené i v lékařské praxi. Sám jsem si cvičení vyzkoušel a mohu ho vřele a s klidným srdcem doporučit. Čchi-kung je, stejně jako například Tai-či, cvičení pro všechny generace.
Petr Matějček
ČCHI-KUNG (Portál)
Tip feminy: Místo říje silný samičí orgasmus. Lidský sex je složitý, protože rozum chce být veliký