Boží hod a Svatý Štěpán: Proč a co slavíme?

Boží hod vánoční

První hod vánoční je podle historiků nejdůležitějším svátkem, církev nám v tom udělala trošku zmatek a data oslavování se různě lišila. Podle církve se u nás již po staletí slaví 25. prosince. Církev tak vlastně „okopírovala“ oslavy zimního Slunovratu.

Jak slavili naši předci na Slunovrat?

Oslavy probíhaly jako velká očista těla i ducha. Čistily se domy, pozemky i stáje. Pekly se koláče, maso a vařilo pivo, všude hořely ohně a slavnosti probíhaly několik dní. V tyto dny se nesmělo bojovat ani obchodovat, byla to doba poklidného rozjímání a odpočinku. Zpívaly se svaté písně a na slavnostní večeři se zvaly také duše zemřelých. Po dobu oslav se nesměla vykonávat těžká práce. Naši předkové měli zimní Slunovrat jako jeden velký svátek, kdy byli všichni spolu a oslavy většinou končily až 6. ledna.

Jak slavíme nyní?

Také u nás je tento velký svátek – narození páně, svátkem rozjímání a duševní očisty. Rodiny se chodí dívat do kostela na jesličky a děti s nadšením hází drobné mince do pokladniček jako dárek pro Ježíška.

V tento den se navštěvují přátelé a rodiny, které si vzájemně přejí klid a mír. Oběd bývá slavnostní, většinou se peče husa, kachna nebo krůta s červeným i bílým zelím a knedlíky. Ženy by si měly konečně vydechnout a věnovat se jen samy sobě a rodině. Vzájemné sdílení lásky a radosti by mělo být samozřejmostí. Také my pomyslně zapalujeme ohně, v podobě svíček, svícnů a žároviček, takže i v naší době zůstaly zvyky po naších předcích.

Koleda, koleda, Štěpáne…

Druhý svátek vánoční slavíme na Svatého Štěpána a hodování zvesela pokračuje dál. Jen nevím, jestli je co oslavovat, moc dobře totiž svatý Štěpán nedopadl, byl to rebel, který na svoji nespoutanost doplatil životem.

Prý to byl velmi moudrý a vzdělaný muž, který z židovské víry přestoupil na křesťanskou, a to ho stálo život. Veřejně vinil židy ze smrti Ježíše a hlásal, že je roven Bohu. Díky těmto slovům si chudák vykoledoval smrt ukamenováním před Damašskou bránou do Jeruzaléma. Štěpán je patronem koňů, řemeslníků, pomáhá proti bolestem hlavy, dává pozor na kameny a na ty, kterým by hrozilo ukamenování a přimlouvá se také za dobrou smrt.

Pokud tě rozbolí hlava, vyzkoušej ho zavolat na pomoc, kdoví, třeba pomůže. Na jeho počest by se prý měla připravovat pernatá drůbež. Také naši předci hojně slavili, zvesela se čarovalo a kouzlům byl přikládán velký význam, protože se věštilo, co na koho v následujícím roce čeká. Tento starodávný zvyk však upadl díky církvím v zapomnění a lidé se báli trestů, které by následovaly. Stále ještě pokračuje doba rozjímání a vzájemného sdílení lásky.

Jaké dobroty nesmí chybět v tento sváteční den na vašem stole? Pečeš, husu, kachnu nebo máš svůj starý rodinný recept na úžasnou nádivku či jinou lahůdku? Napiš nám!

Foto: Shutterstock.com