Bílá noc
Pod pojmem „bílá noc“ si představíme spíš zasněženou předvánoční noc, ale ta astronomicky bílá nastává právě nyní, přesněji v první noc na 21. června – nejsvětlejší noc v roce. O co se vlastně jedná?
Od soumraku do svítání
V době kolem letního slunovratu nastává jedna noc v roce, která je ze všech nejsvětlejší a kdy se nám může zdát, že večerní soumrak splývá s ranním svítáním. Samozřejmě to celé můžeme vidět jen v případě, že je bezmračná noc. Ale pokud budeme mít smůlu, a 20. června bude pod mrakem, nevadí, i několik následujících nocí bude ještě relativně hodně světlých, přechod k temné noci je plynulý.
Proč tomu tak je?
Na vině je Slunce (resp. postavení Země k Slunci), které v době letního slunovratu neklesne hlouběji za obzor než 6-10 stupňů, takže jeho svit ovlivňuje i noční oblohu. Nesetmí se zcela, jako to známe z tmavých podzimních a zimních nocí, a pravá černá noc nenastane. Tato noc se zdá jaksi šedá…
Astronomové mají bledé dny
A nejen bledá je noc, příliš nadšeně se v tyto dny netváří ani astronomové, protože jsou zbaveni možnosti zahledět se na tmavé černé nebe, panuje zhoršená viditelnost vzdálených planet a hvězd. A to vše kvůli tomu, že Slunce příliš osvětluje noční oblohu.
Na polárním kruhu a v tropech
V oblastech u polárního kruhu jsou na tom ještě hůře než my, tedy pokud považujete nečernou noc za nevýhodu. Tam totiž v tento čas Slunce nezapadá vůbec. A tam také pojem „bílá noc“ získává na tom pravém významu, my tu v červnu máme jen malý slabý odvar.
V tropech, přesněji v rovníkových oblastech je zase proces svítání a soumraku velmi rychlý, doslova je dílem okamžiku. Slunce se totiž v rovníkových krajích „pohybuje“ po obloze kolmo k obzoru, zatímco u nás sestupuje šikmo. Tento jev se samozřejmě projeví na délce soumraku.
A pokud se zas těšíte na černé noci a bílé Vánoce, budiž vám útěchou, že od Slunovratu se začíná noc zase pomalu prodlužovat…a černat…
