Audrey Hepburn

Audrey Hepburn se narodila 4. května v Bruselu, jako dcera anglického bankéře a holandské baronky. Její rodné jméno bylo Edda Kathleen Hepburn van Heemsta.

Když byla malá otec rodinu opustil, a jak Audrey později uvedla, tento okamžik považovala v jejím životě za nejvíce traumatický. Když se pak její rodiče rozvedli, byla poslána na soukromou dívčí školu v Londýně.

Prázdniny trávila Audrey u své matky v holandském městě Arnhemu, kam se také po vypuknutí války vrátila. Začala navštěvovat místní školu a kurzy baletu na Arnhemské konzervatoři. Toto období bylo pro Audrey, stejně jako pro mnohé, velmi těžké. Ve své autobiografii se později svěřila, že nikdy nezapomene na moment, kdy se její bratři snažili jíst psí suchary, jelikož nebylo nic jiného k jídlu. Pocity hladu se ona sama snažila většinou zahnat čtením v posteli, avšak nedostatek jídla se u ní projevil podvyživeností.

Po válce se Audrey rozhodla vrátit se do Londýna a studovat balet zde. Již krátce po příjezdu se na půvabnou, hubenou a dlouhonohou Audrey začaly sypat nabídky k modelingu. Kariéra modelky jí jí však příliš neuchvátila. Toužila prorazit v oblasti baletu nebo herectví. Balet bohužel nevyšel a tak se na začátku padesátých let zapsala na kurzy herectví a pomalu začínala vystupovat v menších britských filmech. Během natáčení filmu Monte Carlo Baby na francouzské riviéře roku 1951, potkala s francouzskou spisovatelkou Colette, ktera byla Audrey uchvácena a trvala na její účasti v hlavní roli její divadelní adaptace hry Gigi, která měla být uvedena na Broadwayi v New Yorku.

Křehká i výbušná, schopná ztvárnit jak duši mladého děvčete, tak i dospělé ženy, byla Audrey ideální představitelkou Gigi. Úspěch, který Audrey v této divadelní hře zaznamenala, jí zajistil nabídku na film s Gregory Peckem, Prázdniny v Římě. Tento film byl původně napsán pro Pecka a Elizabeth Taylorovou a popisuje příběh mladé princezny, která se rozhodne užít si v tomto nádherném městě pár dní volna. I přestože byla její útlá postava kontrastem k tehdejší módě plných tvarů, její půvab diváky očaroval. Audrey na plátně přímo zářila a dívky po celém světě začaly nosit účesy krátkých vlasů, úzké bílé košile a dlouhé sukně s nabíranými spodničkami.

Za tento film získala Audrey Hepburn v roce 1954 cenu od filmové akademie Oscara. Později byla na tuto prestižní cenu nominována celkem ještě čtyřikrát a to za filmy Sabrina, Příběh jeptišky, Snídaně u Tiffanyho a Čekej do tmy, dalšího Oscara se však nedočkala.

Svého prvního manžela, režiséra a herce, Mela Ferrera Audrey potkala během natáčení filmu Prázdniny v Římě v roce 1953. Následujícího roku, který byl pro oba velmi úspěšný, se vzali. Mel byl i jejím partnerem ve filmu Válka a mír, kde Audrey hrála Natashu a Mel Andreje.

Bohužel Ferrera neměl zájem podílet se na rostoucí popularitě jeho ženy, a tak se roku 1967 rozvedli. Audrey se o rok později provdala podruhé za italského psychiatra Andrea Dottiho a přestěhovala se do Říma. Rozhodla se věnovat se pouze rodině a od filmu odejít. Na plátna se vrátila až o osm let později roku 1976 s filmem Robin a Marian, ale filmů, ve kterých se ještě po tomto objevila, bylo už málo.

V roce 1988 byla jmenována speciální velvyslankyní organizace UNICEF, která se stará o děti ze třetího světa. Audrey založila i vlastní fond na pomoc dětem v nouzi, nazvaný Audrey Hepburn´s Fund.

Krátce po svém návratu z mise v Somálsku v roce 1992 u ní byla diagnostikována rakovina žaludku. Ještě téhož roku se Audrey Hepburn podrobila v Kalifornii operaci, ale bohužel bylo již pozdě. Rakovina se rozšířila natolik, že už nebylo možné Audrey znovu operovat, a tak se rozhodla vrátit se do svého domu v Tolochaze, poblíž města Lausanne ve Švýcarsku, kde 20. ledna 1993, ve věku třiašedesáti let, umírá.

Bylo by dosti bezpředmětné psát o Audrey Hepburn a nezmínit francouzského návrháře Huberta de Givenchyho, se kterým dlouhá léta spolupracovala a který navrhl většinu jejích filmových kostýmů. Tato spolupráce začala roku 1952, kdy si Hubert de Givenchy založil svůj první dům módy v Paříži. O rok později se ve dveřích tohoto domu objevila Audrey. Zapůjčila si tři modely, aby je použila ve filmu Sabrina, jejím druhém velkoformátovém filmu. Givenchyho jednoduchý geometrický styl dodal Audrey Hepburn chlapecký vzhled a skvěle tak vystihl její postavu. Všechny tři modely, které ve filmu byly použity, se staly senzací.

S její perfektní znalostí jejich předností i nedostatků si Audrey Hepburn vytvořila unikátní styl, který perfektně dotvořil její osobnost a který se za celá ta léta nezměnil. To ona byla ta, která do módy přinesla krátké černé šaty, baleríny, kalhoty střižené ve stylu toreadorských kalhot a černý rolák. Všechny tyto prvky jednoduché elegance se nosí dodnes.

Za jejího života i po její smrti bylo vydáno mnoho publikací o jejím životě. Jedna z nejvýznamnějších je kniha napsaná jejím synem, Seanem Hepburnem Ferrerem, který ve své knize líčí Audrey, tak jak ji viděl on, matku a ženu která, i přesto že je to k nevíře, o sobě neustále pochybovala. Knihu nazval Audrey Hepburn, An Elegant Spirit a vyšla na podzim loňského roku.