Asertivita se nosí: Ovládáš ji? Ne? Naučíme tě to!

Asertivita je něco, co bys měla docela jistě ovládat, pokud se chceš prokousat dnešním životem bez toho, aniž by si z tebe kolegové nebo i přátelé či rodina dělali rohožku či poskoka. A co vlastně to kouzelné slovíčko vůbec znamená?

Když se řekne asertivita

Asertivita (tak trošku odborně řečeno) je schopnost v klidu a stoicky (ideálně s úsměvem) si umět prosadit své myšlenky a názory, cíle a přesvědčení. Řečeno jazykem nás laiků – nauč se stát za svým slovem a názory a ovládneš umění asertivity. Někdo má tuhle schopnost vrozenou a nemá s tím nejmešní problém. Na druhou stranu je tu také dost lidí, a pojďme si říct zcela upřímně, že jich je většina, kteří tohle umění neovládají a pak ve svých životech zažívají pěkně nepříjemné a krušné chvilky. Své o tom ví třiatřicetiletá Veronika:

„Když jsem nastoupila do svého prvního zaměstnání, byla jsem nesmělá, neměla jsem nejmenší tušení, jak to v takovém kolektivu chodí, přišla jsem rovnou ze školy vyjukaná a vyděšená z toho, co mě čeká. Dostal mě na starosti kluk o něco málo starší, než jsem byla já. Jenže Petr byl mnohem víc sebejistější. Byl si vědom nejen své krásy, ale i schopnosti manipulovat s lidmi. A začal mi dělat ze života peklo. Namísto toho, aby mě učil mou práci, na mě házel své nedokončené úkoly. Bylo jen otázkou času, kdy se ozve šéf, aby mi vynadal, proč nedělám to, co mám. Petr ihned přispěchal s vysvětlením, že mi zaškolování trvá déle, než čekal a že je mu to líto, ale dělá prý co může. Tehdy jsem se nevzmohla ani na slovo. Postupně jsem se naučila nejen všechnu svou práci, ale také tu jeho. A i když jsem byla v práci vždycky až do večera a on bral peníze za mou snahu a úsilí, dalo mi to hodně. Jednoho dne jsem si totiž řekla dost a rozhodla se dát výpověď. Dlouho jsem nemohla sehnat práci a abych se doma jen nenudila vyrazila jsem na kurz asertivity. Změnil mi život, to říkám rovnou. Dneska pracuju v podobné společnosti a po pěti letech jsem si vybudovala velmi slušné zázemí ve firmě i postavení. Jaké bylo mé překvapení, když na jeden pohovor na místo asistenta přišel Petr. Nepřijala jsem ho, to je jasný, ale byl to příjemný pocit zadostiučinění.“ Uzavírá Veronika.

Asertivní, nikoli agresivní

Veronika to zvládla na jedničku. A pokud i ty máš s asertivitou problém, určitě se na podobný kurz přihlas. Fugnují už pěknou řádku let a domovem jim jsou jak jinak než Spojené státy a s nimi Andrew Salter, který byl prvním, kdo učil spontánnímu vyjadřování vlastních postojů a myšlenek s respektem k názorům druhých. A my jsme pro tebe sestavili nejzákladnější pravidla, jak tomuto umění přijít na kloub. Tady je máš:

Jak na to?

Existuje hned několik způsobů a metod, jak být asertivní. A můžeš využít jednu, nebo hned několik najednou. Tak pojďme na to:

Metoda první: Zaseklá gramodeska

Zní to možná legračně, ale technika patří k nejčastějším asertivním způsobům. O co jde? Tvým úkolem je stát si za svým názorem, myšlenkou, i když tvůj protivník zahájí protiútok v podobě odporu. Jediné, co musíš udělat, je stát si za svým názorem, a opakovat jej stále dokola. Je to prima metoda na „šmejdy“, kteří tě otravují po telefonu i za dveřmi bytu, aby ti nabídli supermegavýhodnou nabídku. Pokud nepodlehneš emocím, nezvýšíš hlas a přesto protivníka dokážeš svým dokola opakovaným: nemám zájem odradit, vyhrála jsi. Nad ním i nad sebou!

Metoda druhá: Pootevřené dveře

V tomto případě můžeš oponentovi s klidem dát zčásti za pravdu, a přitom si stát za svým. Tak přitom ukazuješ, že z tvého pohledu situace nebo problém není černobílý a má své další aspekty (které třeba neznáš, nebo jsi nebrala v potaz). To je známka vyzrálosti a umění přijmout kritiku tak, aby bylo vidět že nasloucháš i argumentům druhých.

Metoda třetí: Dostupný kompromis

Je dalším stupněm předchozích otevřených dveří. Naznačuje, že vidíš ve vašich odlišných názorech nějakou společnou pravdu, a lze se na ní shodnout a domluvit na společném (zčásti pro oba přijatelném) postupu.

Metoda čtvrtá: Otevřít se  

To je v asertivitě těžkým oříškem. Umět se otevřít a upřímně říci i to, co ti způsobovalo vždycky úzkost, strach či pocity viny, není lehké. Mnozí to dodnes neumí. Když to zkusíš a naučíš se říkat otevřeně, jak se věci mají, je to velký posun v komunikaci s ostatními. Uslyšíš doslova padat ten pomyslný šutr ze srdce a parádně se ti při tom uleví!

Metoda pátá: Uvolněné informace

Znamená, že dokážeš odhadnout, co je pro protistranu podstatné, zajímavé a nabídneš jí to. Než to však uděláš, měla bys o daném problému opravdu vědět vše potřebné, být si jistá v tom, o čem chceš mluvit. Tím, že dokážeš třeba v práci přinést nové řešení problému, na který zatím nikdo nepřišel a předneseš ho vstřícně s podanou rukou k dalším nápadům, pak máš vyhráno. Dokážeš si stát za svým, přinést nové nápady a ještě o nich přesvědčit protistranu. Tohle je skutečné umění asertivity.

Metoda šestá: Negativní tvrzení

Nechat se od někoho kritizovat není nikdy jednoduché a jen málokdo umí kritiku na svou osobu přijmout s pokorou. Naučit se vidět vlastní chyby a dokázat je přiznat je známkou toho, že jsi silná osobnost, že věříš svým postojům a názorům a že ve všem dokážeš vidět jen to nejlepší. Nebuď jako Milan z našeho příběhu:

„Můj partner, vlastně dnes už bývalý, byl neuvěřitelně zahleděný sám do sebe. Měl neustálou potřebu podsouvat mi své názory. To, co jsem udělala já, nikdy nebylo dobré, vždycky dokázal najít hromadu chyb na všem, co jsem udělala. Když jsem si však někdy dovolila pochybovat o jeho rozhodnutí já, hned byl oheň na střeše. Vše vyvrcholilo, když jsem nesouhlasila s jeho postojem vůči uprchlíkům. Začal mi sprostě nadávat, shazovat mé názory a přirovnávat mě ke slepicím. Dokonce mi řekl, že když mluví, měla bych šoupat nohama. Tehdy jsem byla asertivní,“ směje se Katka (35 let), “ a poslala jsem ho do háje. Byl z toho v takovém šoku, že když jsem mu zabalila tašky a zabouchla dveře před nosem, stál tam a zíral na ně dobře deset minut. Pak se dlouho snažil o to, dostat mě zpátky, ale měl a má už navždycky smůlu. Nesnáším lidi, co si myslí, že jsou nejlepší na světě.“

A proč se naučit být asertivní? Protože…

• všechny nepříjemné situace, rozhovory a jednání vyřešíš s nadhledem a v klidu (i ty velmi těžké).
• se nebudeš utápět v sebekritice a pocitech viny, že jsi neschopná.
• si budeš vážit sama sebe a začneš být sebevědomá.
• ti bude vlastní umění říci bez pocitů viny NE.
• se staneš lepším týmovým hráčem (nejen v práci, ale i s přáteli a rodinou).
• zlehka posoudíš situaci a problém z více pohledů a perspektiv.
• dáš vale manipulátorům a vezmeš jim vítr z plachet.
• nepodlehneš nátlaku a hlavně se prosadíš.

A to třeba až takhle: 

A jak to máš  s asertivitou ve svém životě ty?

Foto zdroj: Thinkstockphotos.com, Flickr.com/DavidBlackwell, Profimedia.cz