Z An Binh Deltou Mekongu aneb Proč ženy nemohou pít hadí víno?

Pevnina ořezávaná přírodními kanály řeky vytváří množství ostrůvků, na nichž místní lidé pěstují rýži, ovoce a zeleninu a žijí v domech na vysokých kůlech.

Způsob života v oblasti Delty Mekongu se točí a závisí na řece, na výši její hladiny a naplavené půdě. Část zdejších lidí žije v obytných hausbótech a plovoucích přístřešcích ukotvených u břehů ostrůvků. Vlastnit alespoň malou bárku je zde nutností. Řeka je hlavní dopravní tepnou ve Vietnamu, po které se přepravuje zboží a na níž se i obchoduje.

Oáza klidu An Binh

Vyhlášené jsou plovoucí trhy. Ty jsou zřejmě největším lákadlem pro turisty, kteří do Delty míří, aby poznali zdejší způsob života. Ačkoliv se turistické agentury v Ho Chi Minově městě předhánějí v nabídkách jednodenních i vícedenních výletů Deltou Mekongu k plovoucím trhům, jejich služby nejsou nutností. Stačí sednout na autobus směřující do zvolené lokality a pak se třeba poptat místních. Sehnat ubytování na některém ostrůvku je snadné.

Takto jsem to udělala já. Po několika dnech v rušných ulicích Saigonu jsem nasedla na autobus a nechala se odvézt do města Vinh Long, kde jsem nastoupila na přívoz spojující město s ostrůvkem An Binh. Ten je opravdovou oázou klidu a zeleně. V malé osadě na ostrůvku stojí několik rodinných penzionů, nabízejících ubytování a vynikající stravu v rodinném prostředí. V udržované zahradě penzionu rostly banánovníky, ananasy a kvetly orchideje. Z houští u kanálu se ozývalo žabí kvákání a ptačí zpěv.

TIP: Zúčastněte se jednoho z poznávacích zájezdů do Vietnamu. Můžete poznat slavné plovoucí trhy v Mekongu, podívat se do “francouzského” Saigonu nebo na malebný venkov s rýžovými políčky na zájezdu Krásy Vietnamu od 49 890 Kč za 13 dní.

Plavba do Cai Be

Hlavním důvodem, proč jsem se na An Binh vydala, nebylo polehávání v hamaku na terase a procházka po okolí, ale návštěva plovoucího trhu v nedalekém Cai Be a projížďka po řece. Abych se mohla zúčastnit poznávací plavby Deltou Mekongu, stačilo jen říct majitelce penzionu a ona vše zařídila. Za necelých dvě stě korun jsem pak následující den společně s dalšími hosty penzionu nasedla na několikamístnou dřevěnou motorovou loď a vyrazila na celodenní výlet po řece.

Nejprve jsme zamířili ke Cai Be, malému městečku, jehož poznávacím znamením je bílý kostel ve francouzském stylu postavený v roce 1935. Oproti očekávání se ale toho rána žádný velký trh nekonal. Na řece se pohupovalo jen několik hausbótů s exotickým ovocem a zeleninou, kde jsem si koupila slaďoučké mango a jackfruit. Prodavačka mi k tomu přidala několik kousků ovoce zdarma.

Náš vietnamský průvodce a kapitán lodi v jednom pak zamířil do postranního kanálu, kde zakotvil u břehu a lámanou angličtinou nás vyzval k vysednutí. Na programu byla návštěva včelí farmy, kde vyrábějí domácí med. Dostali jsme pohoštění v podobě čaje s medem a kdo chtěl, si mohl koupit třeba mateří kašičku.

Na pramici mezi mangrovy

Výška hladiny Mekongu kolísá a zrovna ten den po ránu nebyla zrovna na ideální úrovni. Po projížďce kolem Cai Be nás čekala plavba na tradiční vietnamské pramici kanálem obklopeným mangrovy. Kapitán zakotvil u vjezdu do kanálu, ze kterého k naší lodi doveslovaly v modrém oděné Vietnamky se slaměnými klobouky na hlavě a rouškou přes pusu. Po čtyřech jsme nasedli na pramice, vyfasovali vietnamské klobouky proti slunci a pomalu vpluli po kanálu mezi mangrovy. Kvůli nízké hladině vody pramice občas drhla o dno. Na březích na kůlech stály chýše a v bahně mezi kořeny mangrovníků na nás mrkaly bahenní ryby – lezci bahenní. Vietnamka na zádi zručně veslovala kanálem vedoucím na druhý okraj ostrůvku, kde na nás již čekal náš kapitán.

Tradiční výrobky manufaktur

V Deltě Mekongu se nachází i spousta malých manufaktur na zpracování rýže anebo třeba kokosů.

U jedné takové manufaktury jsme zakotvili. Ujal se nás usměvavý majitel rodinné továrny a začal provádět po jednotlivých částech továrničky. Vyprávěl nám o tradičních plodinách, které v továrně zpracovávají a ukazoval nám, jak se vyrábí rýžový papír. Rýže je hlavní výrobní surovinou oblasti. V manufaktuře ji i praží a vyrábějí ochucený “pop rice” a sušené rýžové slupky přitom slouží jako palivo. V další místnosti se vyráběly a balily karamelové bonbóny z kokosu. Všechny tyto dobroty jsme mohli také ochutnat a na závěr si je i koupit.

Hadí víno jako přírodní viagra

Pokud jde o výrobky z rýže, nechyběla ani ukázka s výkladem týkajícím se procesu výroby rýžového vína. Do této tradiční asijské kořalky zde přidávají i přírodní dochucovadla jako jsou banány anebo třeba jedovatí hadi, které najdou na zahradě.

Zatímco čisté rýžové víno, i to s banánovou příchutí jsme mohli ochutnat všichni, hadí víno majitel nabídl jen pánské části osazenstva. Rýžové víno, ve kterém se jedovatí hadi zbavení vnitřností louhují minimálně sedm měsíců, než se jejich jed zneutralizuje, je prý přírodní viagrou, kterou podle majitele mohou pít jen muži. Žena by, jak majitel vtipně poznamenal, po požití hadího vína nenechala chlapa na pokoji ani po aktu…

Jaké typy vín jste vyzkoušela? Zajímá vás vietnamská kultura? Vydejte se na zájezd do Vietnamu od CK Go2 a zažijte nevšední dovolenou s českými průvodci žijícími přímo v destinaci.