ALTERNATIVNÍ LÉČBA MIGRÉNY

Indiáni oproti tomu používali k léčbě migrény hlavně bylinky – patří mezi ně např. blín černý, paulinie nápojná, semicereus (královna noci), ježunka, argemone, durman, tabák virginský nebo merlík vonný.

Specifickou léčbu používali druidové. Ti proti migréně bojovali speciálním cvičením, díky němuž dosáhli uvolnění navyklého myšlenkového způsobu, uvědomění si podvědomých procesů a zklidnění mysli.

V Rusku používali k léčbě migrény tzv. horský balzám, který nacházeli v hlubokých jeskyních ve výškách kolem 3 000 m nad mořem. Balzám je lepkavá hmota bez zápachu, s vyleštěným povrchem, která v rukou měkne. Tento balzám obsahuje 28 chemických prvků, 30 makro a mikro elementů, vitaminy, éterické oleje a další minerální sloučeniny. Původ tohoto všeléku ale znám není. K léčbě migrény v Rusku dále používali tzv. ruskou lázeň, která je založena na stejném principu jako dnešní „pára“.

Ještě v 19. století byl rozšířen názor, že bolest zušlechťuje a upevňuje charakter. K léčbě bolesti pak byly používány utišující léky, na něž si pacient často vybudoval návyk. Pokrok, který od této doby nastal, je skutečně obrovský. Přesto i v dnešní době jsou někteří lidé přesvědčeni o účinnosti nemedikamentózních metod. Ty jsou někdy chápány spíše jako kuriozity a babské recepty, jindy jsou do určité míry přijímány i mezi lékaři. Metody alternativní léčby můžeme rozdělit do několika oblastí.

1. Akupunktura a akupresura
Jedná se o léčebné metody, které patří do tradiční lidové medicíny na Východě. Používají se hlavně k zastavení či zmírnění již probíhajícího migrenózního záchvatu. Metoda spočívá v dráždění přesně určených bodů, a to buď vpichy nebo jemným tlakem. K tlaku na dané místo přitom nemusí sloužit pouze prst, ale také sirka, špendlíková hlavička nebo propiska. Místa spojená s migrénou se vyskytují na chodidle, hlavě a šíji.

Akupresuru přitom někteří lidé s migrénou užívají i v pozměněné formě, a to tak, že si ováží šátkem hlavu a kotník (pokud je bolí levá část hlavy, ováží si levý, a pokud pravá, tak pravý).

2. Relaxace a uvolnění
Jedná se o soubor technik, které pomáhají hlavně díky uvolnění svalové tenze a snížení stresu, tedy díky odbourání spouštěčů migrenózních záchvatů. Tyto metody můžeme rozdělit takto:
a) Techniky vyžadující určité dovednosti. Sem patří reiki, autogenní trénink; meditace; jóga; Jacobsonův relaxační trénink (napínání a uvolňování jednotlivých svalových skupin); vazokonstrikční trénink (založený na schopnosti ovlivnit šíři tepny pomocí zpětné vazby, kterou poskytuje elektrický snímač na spánku nemocného); kreativní vizualizace (kdy pacient relaxuje a představuje si stav bez migrény).
b) Různé druhy masáží. Může se jednat o segmentovou masáž vycházející z toho, že funkce vnitřních orgánů se odráží v reflexních změnách na kůži a svalech, nebo bodovou masáž, jež je založena na japonské technice Shiatsu. Masáž se v případě migrény zaměřuje na oblast hlavy, spánků, krku, šíje, ramen a chodidel.
Zatímco účinnost prvních dvou skupin je často alespoň do určité míry připouštěna, u dalších metod je rozporuplná.
c) Koupele. Ty mohou mít formu studených nebo teplých koupelí celého těla, střídání teplých a studených koupelí končetin nebo studených střiků (po kolena, celých nohou, paží či hrudníku). Doporučovány jsou také horké koupele s různými relaxačními přísadami, jako je olej z levandule. Ty mohou pomoci k prevenci migrény hlavně navozením klidu a odbourání stresu, v případě léčby záchvatu jsou ale neúčinné.
d) Obklady. Používají se studené, teplé nebo – a to potěší jistě pány – alkoholové obklady.
e) Lázně. Doporučovány jsou lázeňské procedury spočívající v uhličitanových, radioaktivních nebo čtyřkomorových koupelích, vodní střiky, bahenní zábaly, atd.
f) Aromaterapie. Aromaterapie je často spojena s koupelemi a jejím cílem je navodit atmosféru vhodnou k odpočinku. Používají se při ní éterické oleje, které podporují rozmnožování rostlin nebo jimiž se chrání před nemocemi a hmyzem. Užívají se hlavně oleje z heřmánku, levandule, kardamomu, majoránky, máty, růže nebo rozmarýnu.

3. Rehabilitace
Rehabilitace, pomáhající k uvolnění svalů, může probíhat formou elektroléčby, ultrazvuku či magnetoterapie. Tyto metody jsou, na rozdíl od klasické masáže, zpochybňovány. Do této skupiny můžeme zařadit i osteopatii a chiropraxi, které jsou založeny na manipulaci s klouby.

4. Rostliny
Pokud spojíme informace získané z různých zdrojů, zjistíme, že na migrénu je možné použít velké množství rostlin. Jsou to mimo jiné argemone, arnika, bazalka, bobkový list, divizna, dobromysl, durman, heřmánek, hloh, ježunka Williamsova, jinan dvoulaločný (ginko biloba), jmelí, koniklec, kopretina řimbaba, kopřiva, koriandr, kozlík, kurkuma, levandule, lípa, majoránka, máta peprná, meduňka lékařská, merlík vonný, měsíček, oměj, oves, paulínie nápojová, pelyněk, petrklíč, petržel, petunie, rododendron, routa, rozmarýna lékařská, rulík zlomocný, řebříček, semicereus (královna noci), sporýš lékařský, svída krvavá, šišák, tabák virginský, třezalka tečkovaná, tymián, vachta třílistá, vrbová kůra nebo zeměžluč. I když alkohol může být jedním ze spouštěčů migrény, chmel byl používán k její prevenci, stejně jako marihuana.
Z léčivých bylin vychází homeopatická léčba založená Hahnemanem na principu „podobné je léčeno podobným“. Podle něho to, co u zdravého člověka vyvolává příznaky, u nemocného stejné příznaky léčí. Při homeopatii se přitom používají přípravky z výše uvedených rostlin.

5. Různé
Dosti specifická je tzv. Kneippova metoda, která spočívá v olejové lázni s rozmarýnem a v inhalaci ohřáté minerální vody Mlýnský pramen, k níž se přidá několik kapek silice z máty.

Dánský lékař Srivastava oproti tomu radí při prvních náznacích přicházejícího migrenózního záchvatu vypít skleničku minerální vody s umletým zázvorem.

Na „vědecké“ bázi jsou založeny terapie ionizací vzduchu (která vychází z toho, že v našem okolí by měly převládat záporné ionty), elektronický implantát nebo metoda zvýšeného příjmu kysličníku uhličitého (například dýcháním do papírového sáčku). Je ale dokázáno, že poslední z uvedených postupů může ve skutečnosti migrénu ještě zhoršit.

K léčbě migrény byly v minulosti používány i poněkud drastičtější lékařské metody, které se časem ukázaly jako neúčinné. Mezi ně patří například implantace tkáňových kultur, čištění krve, enervace tepen, krční sympatektopie, podvazování tepen, tracheotomie, hysterektomie, operace krčních mandlí, podkožní injekce do oblasti hlavy a šíje, výplach vedlejších čelistních dutin, odstranění amalgamových náplní, sanace chrupu, odstranění jizev, přikládání pijavic, pouštění žilou, elektrošoky nebo pravidelný klystýr (jedenkrát týdně).

I když se nám mohou zdát tyto metody poněkud odstrašující, některé lidové způsoby léčby si s nimi nezadají. Například běhání ve sněhu, případně v rose, by určitě pomohlo hlavně díky známému principu „při bolesti hlavy je nejlepší pustit si na nohu cihlu“. Jen pro silnější povahy je také doporučené ranní „žvýkání“ slunečnicového oleje, které musí trvat alespoň 15 minut, přičemž se olej musí v ústech stále pohybovat. Lidové rady dále doporučují přikládání hořčičných placek, proužků citrónové kůry, syrových brambor nebo pasty vytvořené z rozdrcených keksů, česneku, cibule, zázvoru, jedlé sody a máty. Podle dalších tipů má migrenik při záchvatu konzumovat kuřecí polévku (ta je přece na všechno), ocet z jablečného moštu, dušené jablko nebo teplou jablečnou šťávu.

Barvy. Použití barev se rozděluje podle typu migrény. Zatímco žlutá pomůže na migrénu z únavy, modrá je na migrénu z nervozity, zelená na migrénu z podráždění, fialová na migrénu z přetížení a oranžová na migrénu způsobenou depresemi a poruchami zažívání. Kromě barevného světla je možné zařadit do jídelníčku i příslušně zbarvené jídlo. Pro žlutou např. banány, vejce, sladké brambory, ananas, grapefruit nebo dýně. Modrou barvu mají např. švestky nebo borůvky, zatímco kvůli zelené musíte jíst okurky, papriky nebo hrášek.

Kameny. Bolestem hlavy by měl zabránit hlavně tyrkys, bílý turmalín, jantar, ametyst, radonit, vltavín nebo smaragd. Naopak pro migreničky nepřicházejí v úvahu šperky s brilianty.

K akutnímu zmírnění záchvatu je možné dále používat hypnózu, autohypnózu, přikládání rukou léčitele, stlačování si oblasti spánku nebo krčních tepen či kartáčování kůže.

6. Úprava životosprávy
Migréna je záchvatové onemocnění, které může být vyvoláno mnoha vlivy. Mezi spouštěcí faktory patří např. stres, deprese, fyzická nebo psychická zátěž, nečinnost, únava, vyčerpání, nedostatek spánku, nebo naopak přespání, kouření, hladovění či přejídání, alkohol, pobyt ve vysokohorském prostředí nebo na slunci, nadměrný hluk apod.
Za příčinu migrény se často považuje určitá potravina. Možných alergenů je ale mnoho a metoda vycházející z vyloučení všech možných alergenů a jejich postupném vracení do jídelníčku, je tedy poněkud drastická. Navíc není prokázáno, že potravinové alergeny jsou skutečně základem migrény.

Kromě vyvarování se spouštěcích faktorů je doporučováno do stravy zařadit rybí tuk, potraviny bohaté na měď (ořechy, semena, olivy, pšeničné otruby), zeleninu (mrkev, špenát, celer, petržel, červenou řepu, okurky, ředkvičky) nebo kofein. Omezený by měl naopak být příjem soli, koření, potravin překyselujících žaludek (podle některých názorů je právě nerovnováha PH příčinou záchvatu), sýrů, červeného vína, čokolády či burákového másla. Migrenici by také, podle některých názorů, měli začít s vytrvalostními sporty jako je např. běh, plavání nebo jízda na kole. Ukazuje se ale, že vliv sportu není jednoznačný a u někoho může migrenózní záchvat dokonce vyvolat.

Martina Vitáčková
Studentka japanologie na FF UP v Olomouci