7 věcí, které vás mohou po porodu zaskočit

Poporodní blues a stres
Prudké hormonální změny mají za následek často změnu nálady (tzv. poporodní blues), ženy jsou citlivé a plačlivé. K tomu je nutno přičíst i únavu po porodu, poporodní stres a nedostatek spánku, které mohou u citlivějších žen vést až k závažným psychickým poruchám. Těchto změn si často všimnou nejbližší příbuzní a měli by maminku poslat k lékaři.

Problémy s močením
Bezprostředně po porodu může mít žena problémy s močením. Nadměrné roztažení močového měchýře v průběhu porodu vede ke snížení citlivosti a přechodně k problémům se stažením měchýře. Překážkou odtoku moči může být i otok močové trubice způsobený útlakem hlavičky. Ošetřující personál porodnic proto aktivně sleduje a pátrá po případných problémech s vylučováním. Pokud vás zaskočí doma, vyhledejte co nejrychleji lékaře.

Otoky nohou
Velice častým projevem poporodních změn jsou otoky nohou. Při porodu žena ztrácí jisté množství krve a bílkovin. Krev se stává řidší a voda uniká z cév do nejnižších částí těla, do nohou. Stav je jenom přechodný a návrat k normálu urychlíte zvýšeným příjmem bílkovin v potravě.

Menstruace
Kdyby žena nekojila, dostala by první menstruaci v čase kolem 6 týdnů od porodu. Tak dlouho totiž trvá, než proběhne první ovulace a tělo ženy se dostane do stavu jako před otěhotněním. Za normálních okolností žena nemusí během celého kojení menstruovat. Není to však pravidlem, závisí často na frekvenci kojení, ale i na výživě. Některé ženy mají při kojení zcela pravidelnou menstruaci. I tělesný tuk produkuje jisté hladiny ženských pohlavních hormonů a může mít vliv na krvácení. Při anovulačních cyklech může občas dojít i k silnějšímu zakrvácení, než je obvyklé menstruační krvácení. Pokud je však intenzita krvácení příliš silná, nebo spolu s ním odchází přílišné množství sliznice, opět doporučuji návštěvu gynekologa.

Péče o poranění
Většina žen po vaginálním porodu má nějaký stupeň porodního poranění. Toto se obvykle hojí velice rychle a bez komplikací. Aplikace mastí a krémů není vhodná. Doporučuje se jenom zvýšená hygiena, sprcha po použití toalety a šetrné vysušení ručníkem. Stehy jsou ve většině případů rychle vstřebatelné a vypadávají v čase 7–10 dnů od ošetření. Na úlevu od bolesti a podporu hojení je možno použít komerčně vyráběné dezinfekční hojivé oplachy. Kolem stehů se můžou pomnožit bakterie, takže jistý zápach je přechodně normální.
Ránu po císařském řezu také není vhodné potírat mastmi a krémy. Stačí běžná hygiena – omytí mýdlem a důkladné vysušení. V případě silnější přední břišní stěny je vhodné až do úplného vysušení ponechat ránu dýchat a břicho jemně nadzvednout. Personál v nemocnici rodičku upozorní, jestli jsou stehy vstřebatelné, nebo je potřeba je odstranit, nejčastěji kolem 7. pooperačního dne.

[[related]]

Sexualita
Klasicky se doporučovalo začít sexuální aktivity po šestinedělí. Žádná studie však neprokázala negativní vliv dřívějšího začátku sexuálního života. Vše závisí na tom, jak se rodička cítí. Obecně řečeno, ženy po porodu císařským řezem začínají sexuálně žít dříve. Je nutné připravit se na to, že při prvních stycích může být pochva bolestivá nebo citlivá, což se vyskytuje až u 70 % žen po vaginálním porodu. Stav se postupně upraví, ale jistý stupeň bolestí v čase půl roku po porodu udává až 19 % žen. Kromě pomalejšího hojení porodního poranění je hlavním důvodem nedostatečné provlhnutí pochvy kvůli nízkým hladinám pohlavních hormonů. Zde pomůže lubrikační gel nebo lokálně podané krémy či masti s obsahem estrogenů.

Antikoncepce
Jak bylo uvedeno, při kojení nemusí mít žena ovulaci. V rozvojovém světě zabrání kojení více těhotenstvím než všechny ostatní druhy antikoncepce. V našich podmínkách je situace trošku odlišná. Kontracepční účinnost kojení je závislá nejenom na frekvenci přikládání, ale i na stavu výživy matky. Dostupnost příkrmů u nás snižuje frekvenci kojení a k ovulaci může dojít i během laktace. Obecně je možno shrnout, že otěhotní přibližně 2 % kojících žen.

Podle některých studií je další těhotenství nejbezpečnější přibližně rok od prvního porodu. Zejména u žen po císařském řezu se nedoporučuje otěhotnět dříve, aby se kompletně stihla zhojit jizva na děloze. Právě proto by žena měla používat kromě kojení ještě nějakou antikoncepční metodu. Vhodná je bariérová metoda (kondom), která však nebývá často dobře akceptována zejména partnerem. Na začátku pohlavních aktivit, kdy ještě styky nejsou tak časté, vystačí i lokální antikoncepce ve formě krémů nebo čípků. Až se stane pohlavní život pravidelným, pak možno doporučit hormonální tablety pro kojící ženy. Obsahují jednu složku (gestagen), která neovlivňuje tvorbu mléka a na dítě nemá žádný negativní vliv. Po ukončení kojení je vhodné je zaměnit za dvousložkovou antikoncepci, která se při kojení nepodává zejména z důvodu možného negativního vlivu na sekreci mléka.

Další možností je nitroděložní tělísko. Vhodné je zejména u žen, které neplánují další dítě delší dobu, tělísko je možné ponechat na místě až 5 let. U některých žen však běžná tělíska mohou způsobit nepravidelné krvácení, zejména kvůli mechanickému dráždění sliznice dělohy. Jinak je tomu u tzv. nitroděložního hormonálního systému – ten postupně uvolňuje gestagen, který působí přímo na místě v dutině děložní. Způsobuje potlačení růstu děložní sliznice a brání tak nepravidelnému krvácení. Produkovaný hormon zároveň i zvyšuje antikoncepční účinek systému, brání průniku spermií i případnému uvolnění vajíčka při ovulaci. Tím, že zahušťuje hlen v děložním čípku, snižuje i případné riziko infekce.

Foto zdroj: profimedia.cz